Paměť národa otevřela novou pobočku v Brně
29.10.2018 10:50
Paměť národa je největší veřejně přístupná sbírka svědectví pamětníků 20. století. Ke stému výročí republiky otevřela novou pobočku v Brně. Slavnostní akce se konala v bývalé káznici na Cejlu.
Na Cejlu trpěly oběti nacistické i komunistické perzekuce. „Za nacismu se Cejl využíval jako vězení pro odbojáře a také zde byly vězněny židovské ženy před transporty do koncentračních táborů. Za války se na Cejlu nevraždilo až do roku 1945. Nedlouho před koncem války v březnu 1945 zde proběhly dvě popravy,“ upřesňuje historik Michal Doležal.
„Návštěvníci měli možnost slyšet audio vzpomínky bývalých politických vězňů, kteří trpěli v této věznici a vidět projekci krátkého filmu s brněnskými pamětníky,“ říká Martin Kroupa, koordinátor regionálních poboček. Portál Paměť národa obsahuje příběhy válečných veteránů, odbojářů, těch, kteří přežili holocaust, politických vězňů, ale i lidí, kteří diktaturám sloužili.
„V Jihomoravském kraji měla prozatím Paměť národa deficit. Zatímco například v Praze se zaznamená až 300 příběhů a lidských osudů za rok, v Brně existuje k dnešnímu dni asi jen 20 záznamů. Brněnská pobočka, jako logické centrum Jihomoravského regionu, si vytyčila za cíl tato čísla brzy vyrovnat,“ tvrdí Kroupa.
„Budeme se věnovat hledání a nahrávání místních pamětníků v audiovizuálním studiu, čeká nás organizování debat a výstav, i charitativních akcí jako je třeba Běh pro Paměť národa,“ shrnuje nový ředitel jihomoravské Paměti národa David Butula. Z Paměti národa totiž vycházejí další projekty: rozhlasové pořady, výstavy, knihy, filmy, vzdělávací programy pro děti.
Jedním z projektů je i výstava prezentovaná v káznici na Cejlu. Vypovídá o životních osudech Brňanů a mapuje takové zajímavosti jako bombardování na konci války nebo odsun Němců. Na expozici se podíleli školáci. „Výstava je součástí projektu našeho vzdělávání. Výstavu vytvořily děti, které chodily a dotazovaly se pamětníků, jsou pochopitelně vedené našimi lektory,“ upřesňuje Kroupa.
MARKÉTA MALÁ
