Orli bělohlaví příjemně překvapili

    Tisková mluvčí Zoo Brno Monika Brindzáková nazvala jednu ze svých včerejších zpráv pro novináře „Orlí babyboom“. Docela výstižné! Orli bělohlaví, kteří už deset měsíců obývají unikátní průchozí voliéru v těsném sousedství expozice arktických vlků, odchovali mládě. Možná si řeknete: To je přece normální. Ne tak docela – tento pár měl v minulosti problémy s reprodukcí, proto jsou chovatelé letos tak nadšeni. Snad k tomu částečně přispěl komfortnější domov těchto dravců, nebo… kdoví?

    Šestnáctiletý samec a sedmadvacetiletá samice pocházejí z Liberce. Dlouhou dobu tam nehnízdili a neodchovali žádná mláďata. V Brně jsou od loňského června. Po nezbytné aklimatizaci jim bylo na jaře zabudováno do voliéry hnízdo. K velké radosti ošetřovatelů se v něm po čase objevila dvě vejce, z jednoho se počátkem dubna vylíhlo mládě. „Nejkritičtější je samotné líhnutí a první dny života, kdy rodiče potřebují klid na celý proces a rozkrmování mláděte,“ zdůrazňuje kurátor ptáků Zoo Brno Petr Suvorov. „Z hlediska agresivity vůči okolí pár vykazuje největší aktivitu, když mládě ještě neumí létat.“ Orlí voliéra bude až do konce května pro návštěvníky uzavřena. Dokud mládě nevylétne z hnízda, nebudou rodiče nikterak rušeni. Zatím je lze pozorovat z návštěvnické trasy vedoucí kolem expozice.

    Orel bělohlavý (Haliaeetus leucocephalus) žije v Severní Americe poblíž velkých otevřených vod s bohatými zásobami potravy a starými stromy k hnízdění. Tyto atraktivně zbarvené dravce s výrazným žlutým zobákem najdeme v zoologických zahradách po celé Evropě. V USA je orel bělohlavý natolik populární, že byl dokonce zakomponován do státního znaku. Jak už bylo řečeno, pro brněnskou zoo je odchov příjemným chovatelským úspěchem.

    Hovoříme-li o jakémsi orlím babyboomu, nutno poznamenat, že pozadu nezůstal ani pár orlů východních (Haliaeetus pelagicus). Domovem tohoto dravce je Kamčatský poloostrov, proto se mu též říká orel kamčatský. Pár, který žije v brněnské zoo, v minulých letech odchoval pět mláďat, letos zahnízdil už popáté. Počet potomků zatím neznáme, matka je stále ještě zahřívá vlastním tělem.

Orel východní (kamčatský). – Vlevo hnízdící samice, vpravo samec.

Foto: Jiří Smutný

Klokani zaskočili chovatele

    Ze Zoo Brno přišla ještě jedna radostná zpráva. Velmi zdlouhavý a náročný proces získání klokanů žlutonohých (Petrogale xanthopus) byl konečně završen – australská vláda povolila chovat tento druh i v Brně. Z francouzského Mulhouse dorazily první dvě samice. „Klokaní dámy dostály své pověsti obratných skokanů a hned druhý den dokázaly zdolat dva metry vysokou překážku a dostat se do meziprostoru před vchodem do expozice,“ říká s úsměvem Monika Brindzáková. „Bude proto nutné provést nezbytné úpravy, které by zabránily dalším útěkům.“

    Pro brněnský chov byly vybrány dvě samice z Francie, jedna z Los Angeles a samec ze San Diega. Transport tříleté Moonie a šestileté Corowy se uskutečnil počátkem dubna, od té doby se aklimatizují v zázemí zahrady. Koordinátor doporučil chovat klokany žlutonohé samostatně, proto byli stávající obyvatelé průchozí expozice – klokani rudokrcí – přemístěni do jiné části zahrady. Do dvou měsíců by měli dorazit další klokani z Ameriky. Tento druh v současnosti chová sedm zoologických zahrad v Evropě, jedna v Izraeli a sedm v Severní Americe.

Ježci a netopýři se vrátili do přírody

    Složení zvířecích obyvatel v Záchranné stanici pro volně žijící živočichy v Jinačovicích se s příchodem jarních měsíců změnilo. „Po zimě jsme do přírody vypustili kolonii netopýrů a několik ježků, nyní pečujeme o první jarní mláďata,“ informuje vedoucí stanice Jana Švaříčková. „Právě jsme přijali mládě zajíce polního a samečka veverky obecné.“

    V obou případech byla pomoc potřebná. Buďte však velice obezřetní a neukvapujte se! Ne vždy je vhodné mláďata z přírody odebírat. Než tak učiníte, poraďte se s odborníkem. Stává se, že lidé přinášejí do záchranné stanice mláďata v dobré víře a z neznalosti, ale naprosto zbytečně. Pokud se savci, například zajíčci nebo srnčata, tiše ukrývají v trávě a splývají se svým okolím, pokud neutíkají a neozývají se, nebo nenajdeme nesamostatná mláďata veverek či lišek mimo hnízdo, naši pomoc obvykle nepotřebují. Stejně tak ji většinou nepotřebují opeřená mláďata ptáků, dravců a sov, posedávající na vyvýšených místech, nebo drobní pěvci, kteří ještě nejsou schopni létat a poskakují mimo hnízdo.

    „Mláďata potřebují získat od matky důležité látky pro svoji obranyschopnost, případně bakterie pro trávení některých látek. Ty jim nejsme ani při nejlepší péči schopni dodat, pokus o záchranu bývá často neúspěšný,“ dodává Jana Švaříčková.

    Znovu tedy připomínáme: Vždy se nejprve poraďte s pracovníky Záchranné stanice pro volně žijící živočichy na pohotovostním telefonním čísle 702 137 837. Spoustu informací – příběhy „pacientů“ a opuštěných mláďat, ale také odpovědi na všechny vaše otázky – najdete na nově založené stránce na Facebooku.

    Po skončení zimy bylo velice radostné sledovat zvířata, která se díky lidské péči znovu vracela do svého přirozeného prostředí. Chcete být v tomto úsilí také nápomocni? Pracovníci záchranné stanice vám vždy rádi a ochotně poradí, jak se zachovat, najdete-li v přírodě bezbranné či poraněné zvíře.  (jbo)

Odkaz na Facebook: https://www.facebook.com/zachrannastanicejinacovice