Ohlédnutí za mezinárodním veletrhem 

AMPER 2022

Ve dnech 17. až 20. května 2022 proběhl v Brně 28. ročník mezinárodního veletrhu AMPER 2022 pořádaný společností TERINVEST. Náplní byly elektrotechnika, energetika, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení. Konalo se po dvouleté přestávce způsobené pandemií.

Autor úvodního článku Karel Ouroda poslal ještě rozhovory z veletrhu AMPER 2022:

Na mezinárodním veletrhu AMPER 2022 se zúčastnila také společnost MOUSER ELECTRONICS CZECH REPUBLIC. Při procházení kolem její expozice v pavilonu F mě zaujala profesionální, živá a poutavá komunikace zástupkyně této firmy. Výklad byl zřejmě natolik zajímavý, že se kolem výstavního stánku průběžně shromažďovaly početné skupinky návštěvníků. Prozradím, že jsem zde zažil milé setkání po letech, neboť touto zástupkyní firmy byla paní Renata Macková, moje bývalá studentka z univerzity. I když hovořit s ní o oboru, v němž u nás dosáhla titulu, by bylo pro mě velice lákavé a zajímavé, jako profesionálové jsme se soustředili na aktuální problematiku, tedy na  účast její firmy na tomto veletrhu. Následující článek přináší to nejdůležitější z našeho rozhovoru:

O.K.: „Moje první otázka by směřovala k bližší charakteristice vaší firmy, tedy čím se zabývá, jaká je její historie apod.?“

R.M.: „MOUSER ELESTRONICS je vlastně americká společnost. Zabýváme se distribucí elektronických součástek. Aktuálně máme přes 1000 výrobců, od kterých odebíráme komponenty, a které také máme v našem katalogu. Obsahuje na 5 mil. komponentů, takže portfolio je obrovské a tím také i sortiment našich zákazníků. Jsou jimi například výrobci veškeré elektronické technologie. Mohou to být jak automobilky, tak  i výrobci televizí, kávovarů apod. Naše firma se z Ameriky postupně  rozšířila do celého světa. V současné době fungujeme jako ,korporát´ na všech kontinentech.“ 

O.K.: „A prozraďte mi, prosím, s čím jste přijeli překvapit návštěvníky mezinárodního veletrhu Amper 2022?“

R.M.: „Jako firma Mouser, společně s Electronic Specifier, což je druhá společnost, se kterou máme stánek, zde vlastně prezentujeme katalogy, ať již našich výrobků, nebo od našich klientů. A případně prezentujeme celou tu firmu, aby se o nás více vědělo. Setkáváme se s našimi zákazníky - to je dneska v mojí režii. A potom tady máme soutěž o dron Mini 2 od společnosti DJI. Je to nejmodernější technologie. Takže našimi cíli jsou – být více vidět, setkávání se zákazníky a zároveň obšťastnění nějakého výherce o ten dron.“

O.K.: „Kolik cen může taková firma věnovat?“

R.M.: „Je to vyloženě sponzorský dar pro veřejnost. Obdarujeme jednoho výherce.“

O.K.: „Děkuji vám za rozhovor.“

Veletržní stánek obou společností byl vybavený celou řadou přehledných písemných informací s využitím barevného tisku, kde se návštěvník mohl velmi rychle zorientovat v nejdůležitějších službách, které firma nabízí. Na webové stránce (www.mouser.com) je možné najít i mnoho dalších užitečných informací.

Setkání v expozici Českého radioklubu na mezinárodním veletrhu AMPER 2022

Při návštěvě pavilonu V jsem nemohl přehlédnout expozici Českého radioklubu. Bylo to nejen proto, že stánek poutal zájem i mnoha dalších návštěvníků, ale patrně i tím, že radiotechnika a elektronika patřily dlouhodobě k mým velkým hobby. V dětství jsem však neměl příležitost navštěvovat kroužek nebo klub s tímto zaměřením, protože v dostupné vzdálenosti od našeho bydliště se žádný takový nevyskytoval. Byl jsem tedy odkázaný hlavně  na knížky od autora Zdeňka Hradiského, články z časopisu Amatérské rádio a nákupy v několika speciálních prodejnách okresního města, kde se prodávaly  součástky nebo dokonce vyřazené radiopřijímače a televizory, které jsme pak spolu s bratrem používali  pro různé domácí experimenty. Dodnes mě však tato problematika dokáže zaujmout. A mimochodem, jak se ukázalo později, byl to ve skutečnosti začátek dobré cesty, na níž jsem pak mohl zaznamenat, řečeno „moderní češtinou“, posun k „práci snů“. V mém případě to byla práce novináře s mikrofonem, elektronickým záznamníkem, digitální technikou a střihovým software při zpracování svých reportáží v rádiu.  

Vedle minulosti, aktuálnosti a různých návazností i přesahů radiotechniky do příbuzných či vzdálených oborů, mě v expozici Českého radioklubu zajímala především obsahová náplň tohoto spolku a nabídka pro letošní veletrh. Z celé řady fotografií i dalších exponátů, z otázek návštěvníků i odpovědí zkušených pracovníků expozice, byla znát mnohaletá úspěšná a zajímavá činnost, kterou radioklub za celou dobu svého trvání pro veřejnost nabídl.

Oslovil jsem zde pana Karla Pažourka, který poté poutavým výkladem objasnil pro případné čtenáře tohoto článku „taje“ oboru, který byl v expozici patrný mnohými exponáty. Hned na počátku našeho setkání bylo zřejmé, že hovořím s člověkem, který se radioamatérskému sportu a radiotelegrafii prakticky celoživotně věnuje a je odborníkem na svém místě.

Samozřejmě, čtenář může například namítnout, že lidé jsou dnes přece již zvyklí na komunikaci prostřednictvím mobilu nebo internetu a všechny potřebné informace si jednoduše mohou vyhledat v pohodě svého domova! Takovému tvrzení je však možno s úspěchem oponovat. Nejen, že takový postup není možný ve stoprocentním počtu případů, ale u radiotechniky se přece jenom jedná o poněkud specifickou, převážně zájmovou činnost, která bývala ve svých počátcích velmi oblíbená a důležitá. Navíc je zřejmé z jiných oblastí lidské činnosti, že jen málo kdy dojde k tomu, aby se klasické cesty bez výjimky nahradily těmi novými. Ostatně, mohli bychom obdobně uvést třeba příklady houslí v orchestru, používání specifické výtvarné techniky, či zálibu v automobilech – veteránech, kdy také nejde, ani nemůže jít, o hromadně rozšířené hobby, nebo dokonce o běžnou profesní orientaci. Vždy se tedy najdou lidé, pro které mají i radiotechnika a radioamatérské vysílání své kouzlo.

Jak upřesnil pan Pažourek, „jde v podstatě o možnost komunikace prostřednictvím  radioamatérských kmitočtových pásem na krátkých vlnách a na vlnách velmi krátkých (VKV). Přesné kmitočtové rozsahy jsou stanoveny Mezinárodní telekomunikační unií.“ Dále pak vysvětlil:

„Když se zamyslíme nad obsahem činnosti jednotlivých radioamatérů nebo členů radiotechnických kroužků, je třeba povšimnout si několika směrů. Jsou jimi tzv. „bastlení“, patřící zvláště k oblíbeným náplním radiotechnických nebo elektrotechnických kroužků a klubů pro děti a mládež.“

Rád bych na tomto místě zmínil alespoň jednu skupinu takových míst, která byla mimořádně průkaznou částí praktické pedagogiky volného času, jakou před lety ve velké míře bývaly stanice mladých techniků při podnicích, kulturních zařízeních a výzkumných ústavech s ambicí, aby každý okres měl několik takovýchto zařízení. Býval jsem krajským metodikem pro tyto stanice, vymýšlel pro ně akce, publikoval příručky s náměty k činnosti,  organizoval jsem odborné semináře pro jejich vedoucí, a také je prezentoval na specializovaných veletrzích. Jejich problematiku si proto  poměrně živě pamatuji, byť již v tomto směru nastal „posun“ do sféry historie pedagogiky. Dnes zbývá k tomu snad jen dodat, že umístění těchto kroužků a klubů je jiné…

V tomto článku by však mohlo být zajímavé analyzovat spíše odborný obsah současných kroužků a klubů pro zájemce o radiotechniku. K tomu pan Pažourek řekl: „Členové se v nich seznamují  např. s vytvářením komponentů vysílací a přijímací aparatury. Když je pak vysílací aparatura a úřední oprávnění k dispozici, je konečně možné zahájit komunikaci na krátkých vlnách nebo na VKV. Taková komunikace může probíhat jednak fonicky (s mikrofonem), jednak prostřednictvím telegrafie (Morseovou abecedou). Experimentuje se např. také s tzv. pomalou televizí, provozovanou na radioamatérských pásmech i se sledování dálkového přenosu televizního vysílání v letních měsících prostřednictvím zvláštní ionosférické vrstvy. Přenos obrazu na radioamatérských pásmech je sice možný, ale vykreslování obrazu na monitoru je velmi pomalé. Pokud jde o fonický radioamatérský provoz, musí se používat oficiální jazyk bez skrytého šifrování. Při vnitrostátní komunikaci si radioamatéři vystačí se svým národním jazykem. Avšak při mezinárodních fonických spojeních je podmínkou angličtina či jiný úřední cizí jazyk. Telegrafní spojení může probíhat několika způsoby. Tím nejjednodušším je použití klasického telegrafního klíče, což je z pohledu běžného uživatele speciálně upravené tlačítko, pomocí kterého se vytváří krátká nebo dlouhá ´pípnut´. Stejného efektu je však možno dosáhnout elektronickým klíčováním, nebo pomocí počítačového programu, umožňujícího telegrafní provoz s využitím počítače.Ve všech uvedených případech je potřeba respektovat rychlost Morseových znaků za minutu, kterou používá kolega, s  nímž takto komunikujeme. Připomeňme, že k dalším způsobům komunikace patří také radio-dálnopis či digitální mody vysílání.“

O průběhu radioamatérského vysílání pan Pažourek řekl: „Každá taková komunikace má svá pravidla: Jakmile se naváže spojení, operátoři si vymění především zprávu o slyšitelnosti. Při fonickém provozu jsou to dvě číslice udávající čitelnost a sílu signálu. Pro telegrafii k tomu přistupuje ještě číslo třetí, které udává jakost tónu. Dále se obvykle oba komunikující představí a uvedou název místa, ze kterého vysílají. Vedle toho si mohou sdělovat informace o technických parametrech vysílacího zařízení a o používané anténě. Leckdy dojde k výměně osobních informací. Nelze však sdělovat informace týkající se vojenských či obchodních reklamních záležitostí. Oba operátoři si obvykle vyměňují navzájem tzv. QSL – lísky, což jsou zpravidla karty pohlednicového formátu, obsahující důležité vysílací parametry a třeba nějaký charakteristický obrázek,“ zakončil svůj výklad pan Pažourek a ochotně mi představil jeden takový lístek, na jehož lícní straně se hezky vyjímal nápaditý obrázek v podobě odkazu na 700. výročí narození Karla IV.

Letošní expozice Českého radioklubu samozřejmě plnila několik úkolů, mezi které patří propagace radioamatérského sportu pro širokou veřejnost. V neposlední řadě byly  důležitým úkolem také konzultace a vhodná doporučení pro výrobní firmy a obchodní řetězce, které se zabývají přístroji pro radioamatérský provoz.

Pokud vás článek zaujal, a dosud jste se s možnostmi Českého radioklubu nesetkali, neváhejte využít jeho webových stránek.stráne

O nevšedním a inspirativním setkání s podnikatelem v IT a prezidentským  kandidátem panem Karlem Divišem

V zahajovací den veletrhu AMPER 2022 se uskutečnilo několik akcí, na kterých vystoupily osobnosti podnikatelské sféry, průmyslu, odborníci z okruhu vzdělávání i veřejného života. Měl jsem tak možnost setkat se i s podnikatelem v IT a prezidentským kandidátem, panem PhDr. Karlem Divišem a nadto si vyslechnout jeho vystoupení při různých příležitostech na veletrhu AMPER 2022.

Ve svém vystoupení na brífinku,  při zahajování veletrhu AMPER 2022, pan Karel Diviš uvedl:

„Dnes je  vše propojené se světem IT. Nejvíce budu zvědavý právě na pavilony, které se týkají kybernetické bezpečnosti, vzhledem k  aktuální situaci ve světě. Pokud jste někdo zaznamenal můj koncept prezidentské vize, tak si myslím, že by  bylo jednou z cest (kdybych se stal prezidentem) snažit se  o založení konsorcia českých firem se zaměřením na kybernetickou bezpečnost. Mám v programu projekt e-Armáda. Považuji za hodně důležité, abychom byli adresnější a zajímavější i pro naše spojence. Já sám vím, protože se 22 let  v  oboru IT pohybuji, že máme spoustu úžasných lidí a firem, které  patří ke světové špičce. A pokud by si to Česká republika vzala za své, tak inovační projekty v  této oblasti mohou  pomoci i v průmyslu,  ve školství, zdravotnictví, apod. Návratnost je díky technologiím  téměř okamžitá. No a druhá věc, která tady také zazněla, která je spojena s IT, a také mě zajímá, jsou  obnovitelné zdroje, úspora energií. Mám několik známých a kamarádů (z dob, kdy jsem studoval na Matematicko-fyzikální fakultě a později  ještě ekonomii na Fakultě sociálních věd), kteří se zbývají tím, jak optimálně využívat zdroje.

Máte např. fotovoltaiku a solární zdroje. A  máte také počítače, třeba i zastaralejší hardware a řešíte, jak dostat ty solární panely blízko, pro nějaký výpočetní výkon, aby byly nejblíže nejen těm nejmodernějším zdrojům, ale naopak i těm už použitým počítačům, serverům, apod. To jsou všechno technologie, které se dají využívat. Je tam udržitelnost, je tam   obnovitelnost a je to hrozně aktuální.

Protože v dnešní situaci pořád řešíme bezpečnost, zdroje energie, a pokud se lidé a lidstvo jako takové tím chtějí výrazně zabývat, tak si myslím, že v tom máme obrovské rezervy. Zdrojové, nákladové. A to je to, co já tady chci na veletrhu, který se dvakrát po sobě nekonal, vidět. Kam se to za ty tři roky posunulo? Já sám jsem ve vlastní  IT firmě během dvou let pandemie viděl, že to, co jsme dlouho odkládali, jsme mohli najednou realizovat, protože jinak by na to nebyl čas. Myslím, že většiny technologických firem se pandemie tolik nedotkla. Můžu říct naštěstí, i když některé jiné firmy na tom byly mnohem hůře. Technologické firmy ale mohly dělat inovační věci, zamyslet se a trošku se zastavit. Proto si myslím, že dnes na AMPERu by skutečně mohlo být k vidění mnoho novinek a zajímavých věcí.“

Na konferenci k vyhodnocení výsledků soutěže ZLATÝ AMPER pan Karel Diviš ve svém vystoupení mj. řekl:

„Poprvé jsem na  AMPERu byl zhruba před 20 lety. To bylo v době, kdy se prosadila moje firma  na českém trhu díky vývoji rezervačního portálu na letenky Letuška.cz. (Později se ukázalo, že je to první rezervační portál svého druhu nejen v ČR a na Slovensku, ale v celé střední a východní Evropě). Původně byl veletrh v mnohém zaměřený na elektrotechniku, elektroniku, automatizaci, robotizaci. A já si  myslím, jak jsem dnes viděl, že je velice důležité také IT. Jsem vlastně typický zástupce IT firmy. A je vidět, že bez IT se dnes neposune vůbec nic. Pokud jde o mojí kandidaturu, aktuální  situaci a vizi, tak si myslím, že i české firmy mají co nabídnout. V  dnešní době jsou velice aktuální témata kybernetické bezpečnosti a témata týkající se různých autonomních systémů,  dronů, bezpilotních systémů. Sami vidíte, jaká ta situace ve světě je... Zaujala mě zde ještě témata týkající se fotovoltaiky, týkající se udržitelného rozvoje, týkající se způsobů, jak díky fotovoltaice optimálně využívat zdroje, abychom neplýtvali, abychom využili to, co se využít dá. A k tomu IT může výraznou měrou přispět právě při spolupráci s těmi úžasnými firmami, které se tady dnes prezentují.

A nakonec můžeme ještě zmínit hlavní myšlenky z rozhovoru, který mi pan Karel Diviš ve stejný den poskytl:

O.K.: „Chtěl bych se zeptat na nějaké navazující podrobnosti k tomu, co jste řekl na brífinku. Ono to souvisí s mezinárodní politikou, pokud jde o veletrhy. Tedy návaznosti na vaše zvažované budoucí působení nebo na to, co se na dnešním brífinku zmiňovalo.“

K.D.: „Ano, je to tak. Já jsem se rozhodl, že bych rád kandidoval na prezidenta České republiky, z mnoha důvodů, které již jsem zmiňoval v médiích. Můj zájem o nejvyšší ústavní funkci jsem deklaroval 20. ledna ve svém rodném městě Česká Lípa. Od té doby objíždím Českou republiku. Snažím se získat co nejvíce lidí na podporu svojí kandidatury. Potřebuji 50 tis. podpisů, abych mohl prezentovat svoje myšlenky a vize pro Českou republiku.“

O.K.: „Jakým způsobem byste se podílel na zahraniční spolupráci České republiky? Konkrétně třeba, jsme tady na veletrzích, tak na obchodní spolupráci?“

K.D.: „Tak vy jistě víte, že podle ústavy udává zahraniční politiku především vláda a ministr zahraničí. Já už jsem to říkal v médiích několikrát. Myslím si, že prezident by neměl ´ohýbat´  ústavu, to znamená, primárně by měl dojít k nějaké elementární shodě, jak s premiérem, tak s ministrem zahraničí. Shodnout se na těch věcech, na kterých se shodnout můžou. Zahraniční politika je obrovsky široké téma a pole působnosti. Určitě jsou tam nějaké průsečíky. Prezident by měl pomoci v těch důležitých věcech. Ta shoda se, podle mě, vždycky dá  najít, pokud k tomu je vůle. A myslím si, že prezident by měl hodně přispět k tomu, aby Česká republika byla vidět. Aby byla vidět ve světě, aby byla vidět i doma. Aby byly vidět úspěchy nejenom ty ekonomické, nejenom ty podnikatelské, ale i sportovní, kulturní. Je to hrozně důležité, aby prezident naší země šířil její dobré jméno a dobře zastupoval naší zemi. Zvýšil jí prestiž a zvýšil vlastně i možnosti uplatnění všech našich lidí, od studentů, přes podnikatele, až  po zaměstnance a firmy.“

O.K.: „No, a když bychom to konkretizovali na nějakou hodně vzdálenou zemi, jako je například Čína? Jak by vypadala vaše vize v tomto směru?“

K.D.: „Já se přiznám, že jsem docela dost procestoval. Bylo to asi 71 zemí světa.  Čína je jednou z těch dvou třetin zemí, kde jsem nikdy nebyl. Takže přiznám se, že tolik Čínu neznám. Samozřejmě, v brzké době je možné, že to bude i vojensky světová  velmoc číslo jedna. Studie ukazují celkem jasně, že během nějakých 15 – 20 let Čína předčí, i co se týká výdajů na zbrojní průmysl, pravděpodobně Spojené státy. To znamená, já, jako prezident, bych určitě chtěl udržovat dobré diplomatické styky se všemi zeměmi, velmoci nevyjímaje…Čína se musí brát jednoznačně vážně a je to určitě oboustranná příležitost, jak něco dovážet, tak ale i vyvážet, byť si ale myslím, že jazykové bariéry jsou tam pro české firmy obrovské a velice podstatné je zvažovat i bezpečností rizika třeba právě v oblasti kybernetické bezpečnosti.“