Obrázky pro potěšení

06.04.2017 10:45

    To by člověk neřekl, co je na světě hezkých obrázků. Takových, co lahodí oku, tím pádem mozku a nakonec duši. Vždyť není nutno si nechat rozdírat psychu ještě i obrazy. A tak třeba vás potěší květiny, co vidíte. Autorem je Pavel Hladík, příštím rokem osmdesátník, povoláním technik na dráze, s posledním působištěm na Brně – dolním. Ve volném čase fotbalista, basketbalista, tenista, malíř a funkcionář FISAIC – což je Mezinárodní federace pro kulturu a volný čas železničářů. Neboť vězte, že železničáři na celém světě, nebo aspoň v Evropě jsou a vždycky byli státem ve státě. Mají své vedení, své odbory a svou hrdost.

    FISAIC byla založena západoevropskými železničáři v roce 1952. Hlavní cíl: kultivace zájmové činnosti železničářů jak na národní, tak mezinárodní úrovni. České dráhy se staly členy FISAIC v roce 1990, Pavel Hladík byl dlouhá léta českým zástupcem ve vedení této organizace a z toho titulu se podílel na organizaci členských výtvarných výstav, a že jich bylo, byť jsou to bienále, poslední se konalo ve Vídni v roce 2016, další, už 32. Mezinárodní salon výtvarného umění bude v Belgii příští rok.



 

    Pro upřesnění je nutno říct, že malující a jinak se zájmově angažující železničáři v České republice již nepatří pod České dráhy, ale pod OSŽ, což je, jak jistě víte, Odborové sdružení železničářů. A abych nezapomněl, železničáři v České republice nejen malují, ale jsou také sdruženi v IFEF – což je Mezinárodní federace esperantská, dále ve FIRAC, to jsou radioamatéři, pak tam máme filatelisty, odbor pro foto, film, video a moderní informační technologie.

    Pavel Hladík se účastnil řady společných výstav v mnoha zemích Evropy, jeho obrázky najdete ve stále expozici ve firmě Nábytek Ustohal v Brně-Žabovřeskách a v současné době v Café Chat Noir na Lidické. Optal jsem ho, proč maluje zrovna květiny, zda ho malování naplňuje, a zda je pro něj výzvou, případně, zda před ním nějaké výzvy stojí. Odvětil, že v této chvíli je proň výzvou především jarní úklid, včetně oken. Pomyšlení na něj ho cele naplňuje. Pokud jde o malování, tak hodlá z akrylu a pastelu přejít na akvarel, a z motivů ho stále více oslovují brněnská zákoutí a průhledy, zejména ty, které nám mizejí před očima… To je dobře.

Text a foto: LADISLAV VENCÁLEK