Nový sezonní vstup v Kníničkách

    Návštěvníci Zoo Brno často poukazují na neutěšené možnosti parkování v blízkosti areálu. Předmětem jejich kritiky bývá i samotný vchod do zahrady. Byl vybudován v šedesátých letech minulého století, současným požadavkům už zcela nevyhovuje. Veškeré projekty, které by vyřešily svízelnou situaci, někteří jednotlivci vždy napadnou a smetou se stolu. Blíží se léto, počet návštěvníků se opět podstatně zvýší, každoroční problémy se mohou opakovat. Pracovníci zoo proto přišli s nápadem zprovoznit nový sezonní vstup u odstavné plochy v Kníničkách. Navrhované řešení je sice jen dočasné, stávající neutěšenou situaci by však mohlo alespoň částečně vyřešit.

    Sezonní vstup se nachází u plynoměrné stanice v zadní části areálu Zoo Brno. Bude v provozu od pondělí 2. července 2018. Jeho součástí jsou dva turnikety a branka pro kočárky. Otevřen bude denně až do konce srpna, v září pouze o víkendech a svátku. Dočasná pokladna bude v dřevěném prodejním stánku v areálu bývalého VUT, hned u vjezdové brány. Vstupenky v ní lze zakoupit od 9 do 17 hodin. Poté návštěvníci přejdou na druhou stranu Ondrovy ulice a po zpevněné cestě a dřevěné lávce se dostanou přímo k expozici polárních lišek. „Odpadne nutnost vracet se několik set metrů zpět z Kníniček ke klasickému vstupu,“ vysvětlil na tiskové konferenci ředitel zoo Martin Hovorka. „Kvůli zajištění bezpečnosti při přecházení komunikace zde vybudujeme dočasný přechod pro chodce. Jednáme se všemi dotčenými úřady; doufáme, že bychom ho mohli mít hotový v následujících týdnech.“

    Bude to sice dočasný, ale plnohodnotný vstup. Uleví hlavním pokladnám a přístup do zoologické zahrady bude pro návštěvníky příjemnější a rychlejší. V dočasné pokladně se budou prodávat základní vstupenky a přenosné permanentky, akceptovány budou i nepřenosné a pojízdné vstupenky. Platit lze pouze v hotovosti.

Setkání s žirafami, lemury a tapíry

    Návštěvníci Zoo Brno mají příležitost dopřát si ještě bližší setkání s některými jejími obyvateli. Stejný zážitek mohou věnovat i jako dárek. „Připravili jsme speciální setkání s exotickými zvířaty. Osobně a zblízka se lze seznámit s lemury kata, tapíry jihoamerickými nebo žirafami síťovanými,“ vysvětluje vedoucí obchodního úseku Lucie Dostálová. „Každý z druhů je jedinečný něčím jiným. Lemury si zamilujete pro jejich zvídavost, trochu komický vzhled tapírů vás určitě rozveselí a žirafy ohromí svými dlouhými jazyky.“

    Během zhruba hodinového programu se jeho účastníci dozvědí podrobnosti o chovu vybraného druhu i detaily z každodenního života chovaných zvířat. Pod vedením animátorky se s nimi setkají tváří v tvář. Do zoo mohou zamířit také budoucí nevěsty a ženichové, na které tu čeká netradiční rozloučení se svobodou s komentovanou prohlídkou, krmením lemurů nebo žiraf, projížďkou zahradou ve svatebním elektrovozíku, pochopitelně i se slavnostním přípitkem.

    Všechny další informace k nově nabízeným zážitkovým programům jsou k dispozici na www.zoobrno.cz/pro-navstevniky/zazitkove-programy.

Kriticky ohrožené želvy

    Brněnská zoologická zahrada chová jako jediná v Evropě severní poddruh želvy pavoukovité (Pyxis arachnoides brygooi). K šesti samcům zabaveným v roce 2004 pašerákům na vídeňském letišti přibyla před třemi lety – díky Severoamerické asociaci zoo a akvárií (AZA) – i samička. Loni se na Mniší hoře vylíhlo první mládě, letos na začátku května spatřil světlo světa další přírůstek. Je to ojedinělý úspěch. Chov těchto želv je velice složitý; teprve nedávno se totiž podařilo rozklíčovat specifický způsob inkubace vajec.

    První mládě přežilo kritický rok. I když v zoo vyrůstá v ideálním prostředí (v porovnání s extrémními podmínkami v přírodě), roste velmi pomalu. Během jednoho roku povyrostlo o pouhých pět milimetrů na celkové čtyři centimetry. Nyní váží asi 10 gramů, je jen o málo větší než letošní mládě. V inkubátoru je ještě jedno vejce. „Neradi bychom to zakřikli, ale také s ním to vypadá dobře,” doplnil kurátor chovu plazů, ryb a bezobratlých Petr Šrámek. Tento druh se rozmnožuje velmi pomalu. Samička naklade v zajetí v průměru dvě až tři vejce za rok.

Kurátor chovu Petr Šrámek nám umožnil, abychom si obě mláďata vyfotografovali.
(Foto: Jaroslav Bobek)

    Úspěchy brněnských chovatelů mají dozvuk i na mezinárodním poli: Petr Šrámek byl oficiálně ustanoven vedoucím evropské plemenné knihy EAZA (European Studbook – ESB) pro tento druh. „Obnáší to doporučení přesunů, spojování a množení jedinců, rady týkající se problémů s chovem a odchovem, a zejména celkový dlouhodobý management chovu evropské populace všech chovaných poddruhů,” dozvídáme se. Za tento odchov získala zoo před několika týdny třetí místo v prestižním hodnocení Bílý slon.

    Želvy pavoukovité jsou kriticky ohrožené, žijí na velice malém území jihozápadního Madagaskaru. Protože lidé bezohledně kácejí stromy, přicházejí tito plazi o přirozené prostředí. Patří mezi nejkrásnější suchozemské želvy. Kvůli své kresbě na krunýři se často stávají obětí nelegálního obchodu. Přední část krunýře mají pohyblivou, takže dokáží dokonale schovat přední nohy i hlavu. Dožívají se 50 až 70 let.  (jbo)