Novináři navštívili Moravskoslezský kruh

    Občanské sdružení Moravskoslezský kruh, působící v sociální sféře a zabývající se péčí o seniory, navštívili v těchto dnech v jeho brněnském sídle v Nerudově ulici č. 7 nejstarší jihomoravští aktivní členové Syndikátu novinářů ČR z Klubu novinářů-seniorů. Hostitelé předseda sdružení Antonín Hošťálek a jednatelka Blanka Švábová je informovali o celé škále aktivit kruhu. Pro rodinné pečovatele o seniory vydal už 12 instruktážních publikací, z nichž některé se dočkaly dvou i tří vydání. Postaral se o natočení pěti krátkých instruktážních filmů na DVD. Pořádá cyklus odpoledních kurzů Pečuj doma, určených laickým pečovatelům, které jsou financovaných z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Této stále palčivější problematice se věnují i tištěné noviny Pečuj doma, které jsou dostupné také na webových stránkách www.pecujdoma.cz.

    Moravskoslezský kruh se podílí na obohacování knižního trhu vskutku zajímavými publikacemi, k nimž patří např. antologie málo známých moravských básníků A trubači troubili mambo Zambezi, memoárové knížky Antonína Hošťálka Vzpomínky na Brno a Husovická romance nebo sborník Novinářem v Brně.

    Součástí pohodového odpoledne v Moravskoslezském kruhu bylo promítání jeho sedmadvacetiminutového filmového dokumentu na DVD o minulosti a přítomnosti brněnské čtvrti Husovicích „Vy neznáte Krkošku?“. Vznikl rozvinutím několika motivů z Hošťálkovy Husovické romance. Na jeho tvorbě spolupracovali Karel Slach, Antonín Hošťálek, Blanka Švábová a Petr Jabůrek. Proměny Husovic sleduje na tamní jednotě sokolské, vzdělávacím a divadelním spolku Svatoboj a na místních továrnách. Slachova kamera hned na začátku filmu přivádí diváka do secesně-kubistického chrámu, postaveného v roce 1910 z dělnických sbírek. Dnes v něm působí františkáni. Husovice sousedí s Maloměřicemi a bývalým letoviskem Obřanami. Esslerova továrna na jejich rozhraní se vznosně nazývala katedrálou práce. U řeky Svitavy byly stánky s cukrovou vatou a půjčovaly se tam lodičky. V roce 1871 vznikl čtenářský a vzdělávací spolek Svatoboj, do jehož základů vložil Pankrác Krkoška heslo Vzdělání je naše spasení. Slavné časy zažil divadelní soubor Svatoboj. Jeho členy byli i T.G. Masaryk a Alois Jirásek. V roce 1886 založil Pankrác Krkoška sokolskou jednotu. Když o rok později tento učitel, novinář, spoluzakladatel Rovnosti, horlivý zastánce darwinismu a marxismu a šiřitel osvěty zemřel, šest sokolů neslo jeho rakev na husovický hřbitov, kam ho další stovky sokolů v krojích doprovázely.

    Film klade divákům otázku: Co dělá dnes husovické sokolstvo? Připomíná také, že v roce 1900 bylo v Husovicích na dvě desítky menších továren, většinou textilek. Historie Husovic je spjata s mluvčími proletariátu, jimiž byli lidé obecně ctění a vážení.  Dokument uvádí, že k nim patřili i otec básníka Františka Halase František Halas starší a hlavně novinář a šiřitel osvěty Pankrác Krkoška.  Posledním slovům filmového komentáře předcházejí rozpačité odpovědi dnešních obyvatel Husovic na otázky, co jim výše uváděná příjmení říkají. Většinou vůbec nic. A tak závěrečné konstatování nemohlo být jiné: Proletáři z Husovic již vymizeli, stejně jako jejich ideály a naděje o sociální rovnosti, které tak opovážlivě nazývali historickou nutností.

BOHUMIL HLAVÁČEK

Foto: Jan Mervart