Nepálské dny v Brně

    V Technickém muzeu v Brně byla v pondělí 1. února zpřístupněna výstava fotografií československých a českých horolezců, kteří se pokusili dobýt sedmou nejvyšší horu Nepálu. Někteří vystoupili až na její vrchol, jiní neměli tolik štěstí, expedici museli pro nepřízeň počasí nebo z jiných závažných důvodů ukončit. Tak už to na velehorách chodí, ne vždy se podaří dorazit k cíli. Výstavu příznačně nazvanou „Stopy na Manaslu“ doplňují i zajímavé obrázky od cestovatelů, kteří se dostali do podhůří této osmitisícovky.

    Říká se, že hora Manaslu (Wikipedie uvádí Manáslu nebo též Kutang) má tajemnou duši, pro místní obyvatelstvo je posvátná. Název v překladu znamená „Hora ducha“. Na pomyslné stupnici nejvyšších hor světa zaujímá osmé místo. Její vrchol se vypíná do 8 163 metrů (některé prameny uvádějí o sedm metrů méně). Tyčí se ve střední části Nepálu nad jižním Tibetem, na severním okraji pásu Himálaje, v blízkosti dalších osmitisícovek – Dhaulágiri a Annapurny.

    Historie dobývání Manaslu se začala psát v padesátých letech minulého století. Jako první se pokusili dostat na vrchol v letech 1952–1954 Japonci. Jejich úsilí bylo však zúročeno až o několik roků později, kdy se jim za pomoci šerpů podařilo vytyčit cestu od severu severovýchodním hřebenem. Počátkem května 1956 stanuli na nejvyšším bodě Japonec Toshio Imanishi a nepálský šerpa Gyaltsen Norbu. Po patnácti letech Japonci vytyčili ještě další cestu západní stěnou. V roce 1974 stanuly na vrcholu Manaslu i ženy, a opět to byly Japonky.

    Čechoslováci vstoupili do této oblasti až v roce 1979. Rok poté přišla do základního tábora pod horou první ženská expedice vedená Dinou Štěrbovou. Její ambiciózní plány se však nepodařilo naplnit, nepřízeň počasí ženy zastavila ve výšce 7 100 metrů nad mořem. Prvním Čechem, který vystoupal až na vrchol, byl v roce 1989 známý horolezec Josef Rakoncaj. O deset let později ho následoval Martin Minařík. A pro úplnost snad ještě dvě jména. V roce 2006 stanula na vrcholu Manaslu Zuzana Hofmannová, o tři roky později horu zdolal ve své sérii Koruny Himálaje i Radek Jaroš.

    Po stopách směřujících do vzdálených končin – na osmitisícovku Manaslu – se můžete vydat denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin. Tuto možnost máte až do 13. března 2016. Podobné expozice, přednášky, výtvarné dílny a další akce připravuje Česko-nepálská společnost už od roku 2002. Zájemcům u nás i v zahraničí se snaží přiblížit různé stránky života, kultury a přírodních krás Nepálu.

    Snad jen několik tipů z letošního programu. Na sobotu 6. února je připravena přednáška horolezců Olgy Novákové a Pavla Matouška. O den později pohovoří o svých zážitcích z Nepálu Dina Štěrbová. Michal Karkan nazval své vyprávění S kamerou na treku pod Manaslu (20. února) a členky Traumateamu ČR Ilona Bromová a Zdena Votavová posluchačům přiblíží, jak to v Nepálu vypadalo po zemětřesení (jejich přednáška bude 21. února). Zájemci o tradiční nepálské řemeslo (plstění mokrou technikou) budou v brněnském Technickém muzeu vyrábět barety a návleky na ruce. Výstavy fotografií připravují také v Masarykově onkologickém ústavu na Žlutém kopci a v Knihovně Jiřího Mahena v Brně-Starém Lískovci.  (jbo)

www.czechnepal.cz

Výstavu „Po stopách Manaslu“ zahájil horolezec Sylva Talla. O svých zážitcích z Nepálu vyprávěli Pavel Matoušek a Olga Nováková.

Taťána Slavíková návštěvníkům nabídla samosu – asijské plněné taštičky trojúhelníkového tvaru. Pečou se v hliněné nebo kovové peci (tandúru) nebo smaží na rostlinném oleji.

Foto: Jaroslav Bobek

Z našeho archivu:

Horolezecké osobnosti na vrcholech Nepálu (3. 2. 2015)