Zoologická zahrada města Brna oslaví letos na konci prázdnin 60. výročí svého vzniku
Navštívíte-li areál Mniší hory do 12. září 2014, můžete vyhrát zájezd v hodnotě 60.000 Kč
01.08.2013 15:25
Zoologická zahrada města Brna evidentně rok od roku více a více vzkvétá. Bezesporu je to v prvé řadě zásluha jejího skvělého vedení v čele s ředitelem MVDr. Martinem Hovorkou i dalšího personálu, poněvadž tohle zaměstnání prostě nelze dělat rutinně a bez hlubokého vnitřního vztahu k práci, v níž nelze sledovat na hodinkách pevnou pracovní dobu. K tomu, aby brněnská zoo vzkvétala, je ovšem zapotřebí dost peněz. Zoo Brno je příspěvkovou organizací Statutárního města Brna, které sice má pro tuto instituci značné pochopení, ale přesto zajímavé plány a podnětné záměry vedení Zoo Brno vyžadují velké organizační úsilí, jež se ovšem plně zúročí až v budoucnu, i když dobré výsledky jsou zřejmé už dnes. I přes řadu překážek a potíží totiž doslova před očima přibývají nové pavilony, rozšiřují se a vznikají nové nápadité expozice (o 11 nových sladkovodních akváriích si můžete přečíst hned vedle tohoto článku), návštěvníkům se nabízejí někdy až neuvěřitelně atraktivní pohledy, jaké lze zažít snad leda na některé safari výpravě − třeba při posezení v restauraci U Tygra vás překvapí výhled na ušlechtile vyhlížející urostlé tygry sumaterské, kteří se ležérně protahují doslova pár centimetrů od sedících hostů, přičemž ovšem našlapují za dostatečně silnou skleněnou stěnou.
Zkrátka − Zoo Brno poskytuje návštěvníkům pokaždé krásné zážitky. A protože v roce 2013 si připomíná 60. výročí otevření, připravili její pracovníci jeden zážitek navíc. Pokud v době od 1. srpna 2013 do 12. září 2014 navštívíte areál Mniší hory v Brně-Bystrci, kde je brněnská zoo umístěna, můžete se zúčastnit zajímavé soutěže. Zoo Brno ji připravila ve spolupráci s Cestovní kanceláří LIVINGSTONE známého cestovatele Rudolfa Švaříčka, která proslula organizováním zájezdů do exotických zemí. Pravidla soutěže jsou jednoduchá: je třeba správně odpovědět na sedm otázek a navíc projevit smysl pro humor, protože součástí soutěže je také napsání vtipného komentáře, který by měl reflektovat zážitky z návštěvy zoo. Soutěžní lístky lze obdržet přímo na pokladnách nebo v prodejně suvenýrů v Centru služeb. Jednotlivé odpovědi budou průběžně hodnoceny soutěžní porotou, do finále postoupí dvacet nejlepších příspěvků, z nichž pak vzejde celkový vítěz. A poněvadž soutěž bude trvat zhruba rok, jméno vítěze bude vyhlášeno 13. září 2014 na sobotním zábavním odpoledni s bohatým programem. Cena stojí za to: zájezd do exotických zemí v hodnotě 60.000 Kč je opravdu lákavý. Ale věřte, že i kdybyste právě vy nevyhráli, návštěva Zoo Brno vás bohatě odškodní. Vždyť expozice Beringia, Karibik, Wallaceia či Kalahari přitahují už svými názvy, které slibují vpravdě nevšední zážitky a setkání s pro nás stejně nevšední faunou. Stejně je tomu v případě pavilonu nazvaného Tropické království. U výběhu Safari zoo se budete cítit jako na subsaharské savaně, z vysoké vyhlídky budete shlížet na medvědí rodinku, z indiánského srubu kanadského kmene Haida můžete pozorovat bobry, jinde zase vlky a představovat si sami sebe coby hrdiny proslaveného amerického filmu Ten, který tančí s vlky… Neméně pozoruhodné jsou exempláře bizonů (v jejich výběhu vyrostlo i několik indiánských stanů − tee-pee) a koní Převalského (jejich prostředí zase doplňuje mongolská jurta), jediného dodnes dochovaného druhu divokého koně, jenž byl už na pokraji vyhynutí. Právě u nás − a to v zoo v Praze − jsme dokázali v průběhu 20. století vytvořit největší žijící stádo koní Převalského na světě, pražská zoo byla dokonce pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy těchto nádherných zvířat, která čeští chovatelé v současnosti dokonce pomáhají navracet do jejich asijské pravlasti. Brněnská zoo navíc nezná termín „zavírací den“, takže se do Bystrce můžete vypravit nejen jakýkoli den v týdnu, ale navíc 365 (případně 366) dní v roce! Přitom dětem se v Dětské zoo nabízí dnes prakticky už jinde nevídaná možnost přímých kontaktů se zvířaty − například jízda na poníkovi, pohlazení koziček, ovcí, králíků a morčat, ba i exotických lam. Nechybějí ani téměř pouťové zážitky − děti jistě rády využijí houpačky, prolézačky, skákadla či skluzavky. A nejen to: speciálním dárkem se může stát něco, co bylo dříve takřka nepředstavitelné − výprava za hranice běžné návštěvy, totiž možnost dostat se do prostor, kam návštěvník jinak zavítat nemůže. Jinými slovy − můžete si zkusit práci ošetřovatele v zoologické zahradě: dostanete se přímo do nejbližšího kontaktu se zvířaty v zákulisí zoo, tam, kam návštěvy nechodí. Pracovníci zoo vám k tomu rádi poskytnou potřebné informace.
Než ovšem k tomuto návštěvnickému komfortu došlo, musela mu předcházet celá řada postupných kroků. Spolek pro zřízení zoologické zahrady v Brně byl totiž ustaven již na konci roku 1935, stačil však jen zřídit Zoologický koutek v Tyršově sadu na Kounicově ulici, který byl ovšem za Protektorátu zrušen. Činnost Spolku byla obnovena v roce 1945 a jeho výběr padl na Mniší (dříve Mnišskou) horu v Bystrci, kde měla Masarykova univerzita původně zřídit jen botanickou zahradu, ale po jednání se Spolkem se uvolila k souhlasu s vybudováním i zoologické zahrady, přičemž později bylo pro botanickou zahradu vybráno jiné místo. Na Mniší hoře tak zůstalo jen brněnské zoo. Den D nastal 30. srpna 1953, kdy bylo Zoo Brno slavnostně otevřeno.
Ve srovnání se světem jsme ovšem nebyli přílišnými průkopníky: zoologické zahrady (i když pochopitelně s poněkud odlišným určením a v trochu jiných podobách) existovaly už ve starém Egyptě (asi 1500 let př. n. l.), ve staré Číně, ve starém Římě či ve starém Mexiku. V Evropě pak vznikla v 18. stol. zoo ve Vídni, Madridu či Paříži, ale už předtím existovaly zoologické ohrady v Drážďanech či ve Versailles. Název „zoologická zahrada“ i zkrácená podoba „zoo“ vznikly ale v Londýně…
Brněnská zoo nebyla tedy první na světě, ba nemá prvenství ani v Československu: před ní vznikla zoo (i když třeba jen v omezené či v později obnovené a upravené podobě) v Plzni, Liberci, Ústí nad Labem, Praze, Hluboké nad Vltavou, Dvoře Králové nad Labem, Děčíně, přičemž rok 1953 byl úrodný pro moravská zoo, neboť kromě Brna se objevila zoo také v Gottwaldově, Olomouci a Ostravě. Ale prvenství vlastně není zase až tak důležité: opravdu důležité je, že Zoologická zahrada města Brna se představuje jako dynamicky se rozvíjející instituce, která coby člen Evropské (od roku 1993) a Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (od roku 2000) významně napomáhá celkovému úsilí těchto organizací.
JAN MERVART
Vlevo: Expozice s medvědy patří v brněnské zoo k nejnavštěvovanějším. − Vpravo: Tygři se v brněnské zoo procházejí v těsné blízkosti návštěvníků.
Vlevo: Nejnověji zřízená akvária představují starodávné predátory (arowana), trnuchy a další zajímavé ryby. − Vpravo: Terčovci patří mezi krále Amazonky.
Foto: Petr Michl (2) a Jaroslav Štěpaník (2)
Možná připluje i chobotnice
Nemine téměř měsíc, aby brněnská zoologická zahrada nepřekvapila návštěvníky novinkou či přírůstkem. Zajímavou pozvánkou z konce červencových dnů je nová nabídka z Pavilonu exotického ptactva. Kompozice jedenácti akvárií se sladkovodními živočichy je zasazena do moderně pojatých interiérů. Čtyři akvária jsou osazena rybami tzv černé vody přítoku Rio Negro. Dominantou této sekce je nádrž s „králi Amazonky“ − Symphysodon disis, barevnými chovatelskými variantami terčovců. Nepochybně zaujme "japonské akvárium“, jedna z nádrží se sladkovodní faunou Asie. Akvária tohoto typu modelují ve vodním světě s typicky japonskou pečlivostí a smyslem pro drobný detail a estetiku miniatury svébytné krajiny. Poutavý je pohled na sladkovodní rejnoky, a tak by se dalo pokračovat. Dvě nádrže očekávají příchod sladkovodních raků a krabů. Tím ovšem nejen prohlídka, ale stejně tak další plány brněnské Zoo, nekončí. V letošním roce bude připraven projekt, po němž by mělo dojít k realizaci nádrží pro mořské živočichy.
Dříve narozené ročníky obyvatel Brna si jistě rozvzpomenou na pozoruhodnou legendu o chobotnici údajně žijící v brněnském přehradním jezeře. Samozřejmě, žádný takový živočich se ani při nedávném odkrytí a čistění dna brněnského moře nenašel. Skutečná chobotnice by se však mohla a měla stát ozdobou a ústřední atraktivitou mořského světa brněnské zoologické zahrady. Aby se nosná idea a projekt přeměnily ve skutek, bude třeba všestranné podpory. Věřme, že potřebná podpora se dostaví a Brno bude mít ne legendu o chobotnici, ale chobotnici, která se stane legendou. (št)
