Nádraží potřebuje rekonstrukci

20.04.2015 16:10

    Do letitých sporů o poloze brněnského nádraží a rozkvětu města směrem jižním se vložila Česká komora architektů. Spolu s brněnským Metodickým centrem moderní architektruy uspořádala 15. května v přednáškovém centru vily Stiassni v Hroznové ulici v Pisárkách besedu, na kterou byli pozváni zástupci ministerstva dopravy, státní správy, architekti a urbanisté, publicisté, studenti „a všichni, kteří toto aktuální téma sledují, mají k němu co říct, a osud tohoto zásadního dopravního uzlu Jihomoravského kraje jim není lhostejný,“ jak se praví v pozvánce. 

    Besedu uváděl předseda České komory architektů Ivan Plicka. Řekl, že komora se cítí povinna vést neemotivní diskusi na téma, které jitří brněnský veřejný život již mnoho desítek let. „Povinností České komory architektů ze zákona je pečovat o kulturu architektury,“ řekl, a pokud jde o rekonstrukci brněnského nádraží, není většího urbanistického a architektonického tématu v republice. Od dob bourání městských hradeb je to v Brně největší zásah do městského prostoru a infrastruktury. „Proto jsme se nyní přihlásili novému vedení města jako neutrální orgán, který chce na toto téma vést diskusi se všemi, kdo mají co říci.“

    Jádrem sporu je poloha nádraží a výstavba tzv. Jižního centra. Odsun nádraží asi o 950 metrů směrem jižním obhajovali na besedě bývalý náměstek primátora Robert Kotzian a architekt Jaroslav Dokoupil. Podle Kotziana je přesunuté nádraží u řeky městotvornější, levnější a ekologičtější. Dřívější vedení města tuto přestavbu připravilo tak, že by mohla být zahájena už v roce 2019. Tato varianta vytvoří prostor pro vznik tzv. Jižního centra. Zmizí bariéra rozvoje města, kterou tvoří dosavadní železniční tratě. Nové nádraží se může stavět bez přerušení provozu, což při rekonstrukci starého by byl problém. Ing. Dokoupil doplnil obhajobu přesunu nádraží konstatováním, že plány na přesun pocházejí už z roku 1924. Žádné město nemá tak dlouhou kontinuitu svého rozvoje jako Brno, řekl a posteskl si, že po roce 1989 se udělala tlustá čára za příslušnými územními rozhodnutími.

    Na jeho slova reagoval Ing. arch. Jan Sapák konstatováním, že kontinuita debat o možném přesunu nádraží během posledních 90 let kontinuitou vlastně není, protože v předválečné době k úvahám o přesunu vedly zcela jiné důvody (jedním z hlavních bylo například, že z centra města je nutné odstranit čadící parní lokomotivy), a navíc, nádraží se posouvalo jen do ulice Opuštěné, teprve v čase normalizačním bylo nádraží posouváno až skoro 1 km od města, k řece, a taky byla povolena už jen jedna varianta, která byla všemožně prosazována a město na její propagaci utratilo v posledních letech spoustu peněz.

    Ing. arch. Ivan Ruller řekl, že je rád, že debaty byly obnoveny, a že jejich vítězem nemá být to nebo ono technické, inženýrské, či dopravní řešení, ale užitek pro lidi. A pro Brňany, i pro ty, kdož do města jezdí za prací, je dosavadní poloha nádraží výhodnější, všechno potřebné je dostupné městskou hromadnou dopravou nebo dokonce pěšky.

    S názorem nestora brněnských architektů pak souhlasila většina ostatních diskutujících. Ing. arch Josef Myslivec připomněl, že nové nádraží by bylo budováno v záplavovém území, Ing. Jan Pavlíček, dopravní odborník připomněl, že Brno má fungující systém městské a regionální dopravy, který by se musel zcela přebudovat, což by byla mnohamiliardová investice, Ing. Jana Drápalová, starostka Nového Lískovce doplnila, že odvoz lidí z nového nádraží měl velkoryse řešit podzemní diametr, který na Veveří měl byt zahlouben pod zem a vynořit se měl u nového nádraží, o diametru se však v posledních variantách přesunu nádraží už nemluví, a že horší dostupnost centra a severních oblastí města způsobí, že lidé raději pojedou do Brna automobily, což životnímu prostředí nepřidá.

    Náměstek primátora Mgr. Martin Ander, Ph.D., uvedl, že za těžko odhadnutelného hospodářského vývoje a stagnace demografického rozkvětu města nelze sázet na smysluplné zastavění tak rozsáhlého území, které leží mezi dnešním a budoucím nádražím, a připomněl, že nové referendum o nádraží je plánováno na listopad 2016, současně s krajskými volbami. Podstatné je, že do té doby budou veřejnosti k dispozici srovnatelné odborné posudky všech variant řešení.

    Účastníci se shodli v názoru, že i když by se po roce 2016 dospělo k definitivnímu řešení, rekonstrukce železničního uzlu by mohla být zahájena nejspíš až někdy kolem roku 2020, ne-li později. Na to reagoval náměstek Správy železniční dopravní cesty Mojmír Nejezchleb poznámkou, že by bylo záhodno, aby se město rozhodlo co nejdříve, protože technický stav nynějšího nádraží je neúnosný, a pokud by se nic nedělo, tak nádraží zkolabuje do pět let. Dodal, že Správa železniční cesty nechá detailně porovnat všechny varianty rekonstrukce brněnského železničního uzlu, a že výsledky budou k dispozici v druhé polovině roku 2016. Zpracování studie má stát 16 milionů...

    Debatu uzavřel předseda České komory architektů Ivan Plicka slibem, že pro velký zájem odborné veřejnosti uspořádá komora podobná setkání i někdy příště...

LADISLAV VENCÁLEK