Na zdraví 170. výročí vzniku Prazdroje

    „Na zdraví!“ Tento příznačný slovní doprovod při pozvednutí číše, tentokrát pivního moku, zněl v chorálu tisíců hrdel, a to v početném repete na brněnském centrálním náměstí Svobody, na počest výročí zrození pivního nápoje, který slavil 170. výročí svého technologického zrodu. Příčina upřímného si přiťukávání a konzumace měla v sobě i podstatu hrdosti na jednu ze spolehlivých priorit našeho národa, kterým je národní poklad, v mluvě tuzemských konzumentů, plzeňský Prazdroj a pro exportní účely Pilsner Urquell.

                   Prazdroj  - pivo nad všechny je piva

                                        J.Ř. z V.

Prazdroj, to je české pivo                                Ten kdo Plzeň vždycky pije,
- a nejlepší je na světě, -                                 nic se vůbec nezalekne,
kde je Plzeň, tam je živo,                                  nejenom, že  v zdraví žije
a vůkol svět hned rozkvete.                             -  z metanolu neoslepne. -
Plzeň skvělý má rodokmen,                              Seďněme si u pivíčka,
- jako žádné pivo jiné, -                                   - jež první vzniklo na světě, -
vskutku chutná, tak jako křen,                        o něm je teď má básnička,
jeho chuť se ústy line.                                     a též o jeho kvalitě.
Plznička ta nejlepší je,                                      Kdo plzeňské pivo pije,
- prý je lepší než slast sexu, -                          ten je člověk dobrotivý,
 boží dar to je až z ráje,                                    rovněž se mu dobře žije,
 - Čechům spadá do kontextu. -                       - Prazdroj dělá s lidmi divy!
 
    Tedy 170 roků uplynulo od doby, co plzeňský objev vaření piva systémem spodního kvašení, obrátil výrobu tohoto nejmasovějšího konzumního nápoje (pardon, správnější je druhého, protože 1. místo zaujímá asi k překvapení mnohých káva, ale v alkoholických nápojích je priorita tohoto pitiva zřejmá) zcela naruby. Chuť věhlasného způsobu výroby způsobila, že plzeňská technologie vytvořená roku 1842 se nejenom že rozběhla do širokých dálav přes hranice kontinentů, ale opanovala pivní trh tak, že asi 70 procent současné celosvětové pivní produkce se vaří dle plzeňské receptury, kterou mnohé pivovary deklarují na etiketě svého výrobku dodatkovým označením „Pils“.

    Brnu byla dopřána ta čest stát se (samozřejmě po Plzni) druhým městem, s kterým se plzeňský Měšťanský pivovar podělil o tuto výroční událost.

    A při pohledu na masy, které přišly uctít (a rovněž ochutnat) národní stříbro, ve významovém rčení spíše zlato, lze vyjádřit dobrý pocit z obrovského zájmu Brna u plzeňských zástupců parafrází Mozartova výroku: „Naši Brňané nám rozumějí!“

    A vskutku. I pravověrní Starobrňáci, myšleno rodově i projevovanou přízní brněnské značce Starobrno, s respektem a v chuťové pohodě uznale přikyvovali s uznalým dodatkem: „Ta Plzeň má říz!“

    V městě Plzni se drží tradice časů kdy tato pivní relikvie vznikla a dodnes se některé proslulé restaurace zaváží tradičním způsobem, tj. koňským spřežením s nákladem dřevěných sudů.

    Tak tomu bylo i v Brně, kdy za zvuků slavnostních fanfár přijel pár pivovarských tahounů a vezl to, co obdivuje a vychutnává valná část světa.

    Sudy tradičním způsobem narazil starší obchodní sládek Václav Berka, jehož všudypřítomnost na pivních akcích v souvislosti s plzeňským produktem je nezbytná a připil na zdraví všem přítomným spolu s dalšími sládky Měšťanského pivovaru, jako i velkému pivnímu výročí plzeňské značky. Brněnský „Svoboďák“ se otřásal silou oslav, kterou umocňovala přítomnost hudebních skupin a zpěváků, jež dotvářeli slavnostní, ale uvolněnou náladu výročního dne.

    Plzeňský pivovar uděluje čestný titul Honorary Connoisseur, čestný znalec piva, výrazným osobnostem např. typu režiséra Miloše Formana, Karla Gotta apod. A tentokrát vystoupil na pódium brněnského náměstí trojnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem Jan Železný (na prvním obrázku vlevo). Dodejme, že k této úchvatné sportovní sbírce náleží rovněž i stříbrná medaile ze sportovního Olympu v roce 1988 v Soulu.

    Na naši otázku v jakém vztahu je "zlatý a Železný" oštěpař k plzeňskému pivu a ostatně i k městu Brnu, kam byl pro převzetí čestného pivního titulu pozván, odpovídá světový vrcholový sportovec a rovněž i úspěšný trenér následujícím způsobem: „Plzeňské pivo piju již po dlouhou dobu a jeho plnohodnotná chuť je tím pravým, co mně nejenom dodává energii, ale i povzbuzuje v mém sportovním konání. Do Brna jsem dnes přijel proto, že plzeňský pivovar pořádá tuto oslavu právě zde a já se často na Moravě zdržuji, kde mám ostatně i své svěřence. Moravský naturel je mně velmi blízký a upřímnější, takže právě nyní na náměstí Svobody mezi lidmi se cítím velmi dobře a mám z toho všeho hezký a uvolněný pocit."

    Jan Železný, kromě uvedených úspěchů, je ještě navíc trojnásobný mistr světa a stále držitel světového rekordu, který má ve své sbírce ještě mnohá další ocenění, byl brněnským publikem bouřlivě pozdravován a zařazen do síně vyvolených znalců plzeňského piva.

    Dlouho do noci se ozýval hlahol příznivců naší pivní značky číslo jedna a originální chuť prvého nepasterizovaného ležáku spodního kvašení na světě pod názvem Pilsner Urquell, zůstává jeho příznivcům stále hluboce uložena v chuťové paměti jako pojem kvality a lahodné konzumace.

JIŘÍ ŘEZÁČ z Větrníku