Na Špilberku nám zabili Ferdinanda…
30.06.2014 19:35
Od soboty 28. června 2014 by se mohly přepisovat dějiny. Přesně po 100 letech se odehrál atentát na nástupce trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu Žofii na brněnském hradě Špilberk.
A je nutno říci, že se atentát povedl. Reálie byly věrohodné, dějová osa rovněž, oba atentátníci byli zatčeni, jen Žofie odjížděla v běloskvoucích šatech a ani následník trůnu nebyl viditelně raněn. Což bylo dobře, jakékoli realistické či naturalistické prvky by vzpomínkový akt znevážily.
Nápad i realizace celé akce bylo záležitostí Muzea města Brna a jeho pracovníků, duší akce byl Radim Dufek, který spolu s tiskovou mluvčí a koordinátorkou projektu Veronikou Glettovou z brněnského Technického muzea, představovali zavražděný pár. Nechyběly dámy v secesních modelech, doprovázené pány v dobových kostýmech, tajní rakouští i srbští, ani stráž, která atentátníky zadržela. Brněnský městský střelecký sbor, vojáci první světové, vojenská hudba z Rakovníka, důstojníci na koních a terčem obdivu se stal také historický vůz značky Steyr-Deimler-Puch z roku 1910, který urozený pár vezl. Ve voze dle historické skutečnosti seděl se zeleným peřím na hlavě nejen následník trůnu, ale i generál Potiorek a na stupátku auta stál hrabě Harrach. Jeho snahou bylo zabránit atentátu vlastním tělem, což se mu ovšem nepovedlo.
Vůz řídil Leopold Lojka, znojemský rodák, kterého hrabě Harrach vzal do svých služeb za jeho neohroženost. Lojka netušil, že byla na poslední chvíli změněna trasa, a proto na příkaz musel okamžitě vůz zastavit a začít couvat. Přímo do rány Gavrila Principa. Později si prý vyčítal, že mohl atentátu zabránit, kdyby neuposlechl příkazu couvat a kdyby na místo toho šlápl na plyn… Jenže právě takovéto „kdyby“ tvoří dějiny…
Leopold Lojka patří k brněnským stopám sarajevského atentátu. Až do této doby málokdo věděl, že po propuštění z vojenské služby se sice vrátil do rodného Znojma, ale po rozvodu žil v Brně a provozoval hospodu na Vranovské ulici. Že oblažoval při tom své hosty příhodami z války i z atentátu, to si každý může domyslet. Smutné je, že skonal za lokálem, ve kterém si prý už štamgasti čepovali pivo sami. Že byl poté pohřben na brněnském centrálním hřbitově, se tušilo, najít ho byl ovšem oříšek, který rozlouskl historik Jiří Skoupý. Podařilo se mu dokonce najít i prasynovce Klause Lojku, žijícího ve Vídni. V neděli 29. června byl díky jemu a aktivitě Brněnského městského střeleckého sboru, slavnostně vysvěcen nově upravený hrob spolu s novou pamětní deskou za slavnostní salvy a proslovů a za účasti Lojkova prasynovce. Město Brno tak má dalšího slavného občana.
Stoleté výročí zahájení Velké války si připomnělo hned devět kulturních institucí. Moravské zemské muzeum v Ditrichsteinském paláci výstavou „Domov za Velké války“ přibližuje život lidí před válkou a během ní, v Paláci šlechtičen je výstava o charitě s emotivním názvem „Ustrňte se nad osudem válečných vdov a sirotků…“. Muzeum Města Brna na Špilberku uvádí výstavu s názvem „Velká válka aneb Začalo to v Sarajevu…“. Běžný život lidí i vojáků je ilustrován dobovými artefakty. Nechybí dojemné dopisy a další věci z pozůstalosti Jaroslava Skalického, kadeta ze školy v Králově poli. Ani nestačil školu dokončit a musel na frontu, aby zde do roka padl. Nebylo mu ani osmnáct let. Technické muzeum připravilo výstavu „Technika v míru, technika ve válce“. Průmyslová výroba, technické prostředky použité ve válce, nové vynálezy, to vše je zde možno najít. Ale také je tu možno potkat okouzlující módu secese a vidět dámské oblečení, které se tak nehodí do té kruté doby. Moravská galerie zase přinesla výstavu obrazů s názvem „Kubismus uprostřed války“ a představuje Brno, jak ho neznáme – jako Moravský Manchester, středisko textilního průmyslu, díky kterému se mohlo v poválečné době město funkcionalisticky rozvíjet. A kdo chce vědět víc, doporučuji www.velkavalka.cz. Tato opulentní akce jistě uspokojí všechny vnímavé a zvědavé návštěvníky.
KARLA HOFMANNOVÁ
O projektu muzeí ke 100. výročí zahájení prvního světového válečného konfliktu jsme psali zde.
Lidé na brněnském nádraží očekávají příjezd Františka Ferdinanda d´Este.
Foto: Petr Michl
Na hradě Špilberk byl v sobotu 28. června 2014 "spáchán atentát" na Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu Žofii.
Foto: Karla Hofmannová
