Na Pálavě jsme vytrhávali invazní rostlinu

    Po svazích Národní přírodní rezervace Děvín může turista chodit jen po značených cestách. V pátek 27. dubna jsme s kamarády a se skupinou asi dvanácti dobrovolníků z jedné firmy šlapali mimo cesty po strmých svazích zmíněné rezervace nad obcí Pavlov. Jsou odtud nádherné výhledy na vinice, spoustu vesnic a na dolní novomlýnskou nádrž. Výhledy jsme si užívali, ale mimo cesty jsme nešlapali z rozmaru.

    Odpověděli jsme na výzvu Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava k dobrovolnému vytrhávání invazní rostliny – borytu barvířského (Isatis tinctoria). Jak nám vysvětlil Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí zmíněné správy CHKO, tato rostlina vytlačuje původní společenstva rostlin. A národní přírodní rezervace kolem Děvína patří k nejcennějším chráněným územím v zemi. Proto se ochránci přírody snaží zabránit šíření borytu. „Za uplynulé dva roky jsme s pomocí dobrovolníků vytrhali boryt na téměř osmi hektarech. Víme ale, že je rozšířen již na více než trojnásobné ploše. Pro jeho efektivní likvidaci se navíc dají využít pouze dva až tři týdny na přelomu dubna a května, kdy kvete,“ říká Kmet. Vytrhávání je skutečně nejúčinnější, protože chemický postřik by poškodil jiné rostliny.

Za brigádníky zůstávají jen položené rostliny borytu barvířského se žlutými květy.

    Samotné vytrhávání není nijak náročné, dříve narození jen trochu víc pociťují kolena i klouby, protože se pohybují na docela strmých svazích, po kamenech a na ujíždějící hlíně. Vytrhané rostliny se nechávají volně ležet. Ne vždy se podaří vytrhnout rostlinu s kořenem, který bývá často zaklíněn v kamenech nebo v suché půdě. Důležité je, že vytržená rostlina se již nebude vysemeňovat. Kmet ovšem považuje vytrhávání borytu za běh na dlouhou trať. „Na vyčištěné plochy se budeme muset vracet, dokud budou klíčit semena, která už jsou v půdě,“ vysvětlil.

    V některých státech USA, například v Arizoně a Montaně, se boryt barvířský rozšířil na velikých plochách a je tam považován za invazivní plevel, na mnoha místech se přistoupilo k jeho totální likvidaci. V celé rostlině obsahuje boryt přírodní, ekologicky nezávadné barvivo používané na barvení tkanin, převážně na modro. Ostatně boryt výrazně zasáhl i do dějin textilního průmyslu v Anglii. V současnosti je jeho barvivo nahrazováno chemicky. Kdysi boryt barvířský pěstovali také barvíři textilu v Pavlově. Po změně technologie se přestala rostlina využívat, zplaněla a přestěhovala se na svahy pod Děvín. Dnes je boryt částečně zapomenutá rostlina, trápí jen ochranáře. Nicméně má léčebné účinky, vyrábějí se z ní léky, v medicíně ji využívají Číňané. Rostlina je to pouze jedno- až dvouletá. Docela pěkná, z dálky vypadá jako pole řepky olejné. Má totiž zářivě žluté, čtyřčetné, drobné květy, dosahuje výšky až jednoho metru. Na Pálavě nyní roste zhruba do 60 až 80 centimetrů. Další pálavské „borytobraní“ bude v sobotu 5. května, podrobnosti na webu CHKO Pálava.  (tr)

Agresivní rostlina roste nad Pavlovem (na snímku i s dolní novomlýnskou nádrží).