Mění představy o historii moravských údělných knížat

    Starý hrad Brno se slovanskou osadou vznikl za knížete Břetislava asi v r. 1021 mezi dnešním Mendelovým náměstím a Nemocnicí Milosrdných bratří k ochraně důležitého brodu přes řeku Svratku na silnici z Olomouce do Znojma. Hrad, obehnaný vodou předchůdce Svrateckého náhonu, zničilo jeho vojenské dobytí v r. 1091. Dle Kosmovy kroniky při obléhání Brna byl zavražděn na příkaz králova syna Břetislava II. i králův poradce Zderad ze Švábenic. Nový hrad pak vznikl na kopci a zbytky Starého Brna se staly podhradím.

    Odborníci společnosti pro ochranu historického dědictví moravské metropole Archaia Brno našli letos při záchranném archeologickém výzkumu ve Vídeňské ulici takřka naproti  Nemocnici Milosrdných bratří při stavbě obytného souboru jižní část hřbitova se 400 až 600 hroby (byly v nich uherské mince z r. 1050, stříbrné záušnice aj.) a se základy kostela – rotundy o vnitřním průměru 6 metrů, kterou odborníci řadí na roveň známé znojemské přemyslovské rotundy sv. Kateřiny též z 11. století. Rotunda vzala za své při vojenském dobývání brněnského hradu za řekou a s ní skončilo i nedlouhé užívání okolního hřbitova, což dokládají zbytky malty a drobných kamenů v nejmladších hrobech. Lidé na někdejší hřbitov pak zapomněli a do 13. století je na jeho místě stálé osídlení, které postupně ničilo objekty, pozůstatky z minulých staletí.

    Ředitel společnosti Archaia Brno David Merta uvedl, že zatím opomíjený výzkum lokality Staré Brno mění představy o historii moravských údělných knížat. Ojedinělá sakrální stavba a kus odkrytého hřbitova zničeného v r. 1091 vydaly stopy dřevěných rakví, což bourá teorii, že rakve jsou vynález až novověku. Je to jeden z prvních hřbitovů, které měly i svůj kostel. Z kosterních pozůstatků odborníci zjišťují i etnicitu jedinců a rozborem DNA např. zda jde např. o rodinné hroby příbuzných.

    Rotunda byla nepochybně součástí osídlení pravobřežního předhradí hradu brněnských údělných knížat, který byl v prostoru Mendlova náměstí, areálu bývalého kláštera cisterciaček, ulice Křížové a Václavské. Váže se k počátkům naší státnosti. Sídlištní a pohřební areál přináší dle Merty jedinečné informace o doposud netušeném předhradí na pravobřeží Svratky z druhé poloviny 11. století. (vž)