Kuchař nemá právo být hovado
Obdrželi jsme připomínku od našeho brněnského čtenáře Ondřeje na kuchařský televizní pořad „Sama doma“, v němž pozvaný kuchař Dalibor Navrátil v průběhu přípravy pokrmu se dopustil mezinárodního faux pax prohlášením o polských bramborách, které dle jeho veřejného výroku – by nežrala ani prasata.
Odpovědné televizní pracovnice na sdělenou připomínku odpověděly tímto způsobem, viz následující stať tohoto článku.
Vážený pane Ondřeji,
děkujeme za Váš zájem o vysílání České televize. Vaši připomínku k výrokům p. Navrátila, kuchaře v pořadu "Sama doma" jsem předala dramaturgyni tohoto pořadu a zde Vám zasílám její vyjádření:
Děkuji vám za váš email. K vystoupení pana kuchaře Dalibora Navrátila mohu uvést jen tolik, že v průběhu živého vysílání myslel pan kuchař spíše na to, co bude připravovat, než na to co říká. Po vysílání jsem se ho na uvedený citát ptala, co tím myslel. Chtěl jen vyjádřit to, že kvalita brambor u nás podle jeho zkušeností není dobrá, a neměl v úmyslu žádné rasistické poznámky. Upřímně, i sama jsem tento příměr chápala jako označení kvality brambor, a žádný jiný význam mě ani nenapadl.
Při výběru kuchařů do pořadu zjišťujeme profesní kvality, a v živém vysílání se může i toto přihodit. Tímto se vám velmi omlouvám a ujišťuji vás, že po této zkušenosti jsme s panem Daliborem Navrátilem přerušili spolupráci.
S pozdravem
PhDr. Michaela Losová
odpovědný dramaturg SD
Zuzana Bohatová
ČESKÁ TELEVIZE
Divácké centrum
Kavčí hory
Co k tomu dodat? Tento případ ukazuje na současný stav a úroveň naší společnosti a rovněž pedagogiky, a to nejen ve škole, ale i v rodinách. Lidé díky oplzlostem a vulgaritám, které jsou v dnešní době doprovodnou slovní součástí už i mediálních scén, začínají samovolně tento způsob vyjadřování přebírat do svého slovníku, a to bez jakékoli sebereflexe zaměřené na dopad jejich obhroublosti.
Je neuvěřitelné jak doplňkový větný výraz pejorativa "vole", které již dokonce přestává být hanlivem, ale společenským oslovením i u lidí tzv. "vyšších kruhů" (viz výbava slovníku i jednoho bývalého premiéra ČR), má tuhý život. Tento výraz se používal i za předchozích generací, ale přece jen o poznání méně. Byl ve své procentuální většině spíše nadávkou než dnešní nouzovou konverzační berličkou, kterou si vypomáhá uživatel mluvy v chabosti svých vyjadřovacích schopností. Oslovení "vole" je tak zautomatizované, že jej nepoužívá pouze mládež, ale i dospělí, a to na pokročilém stupni dospělosti, neřkuli i stáří. Slovo vůl je tak magické a vše vyjadřující a vše nahrazující, že již téměř vytlačilo univerzální výraz "kurva", který od povětrné ženštiny vystihoval podstatu a atmosféru úleku, vzteku, obdivu, uznání, souhlasu či překvapení.
Vůl, byť rodu mužského, opanovává již i ženskou scénu, kdy např. v hotelu Imperiál v Karlových Varech při soutěži „Lázeňský pohárek“ bylo z řad studujících servírek slyšet jejich vzájemné oslovování se prostřednictvím slova „vole!“ Protože mě takovéto anomálie vždy zaujmou a zareaguji po svém, tak jsem se jich zeptal, zda mají ženské přirození? (Řekl jsem to trochu lidověji). Prostřednictvím jejich výrazu v obličeji by případná fotodokumentace určitě vyhrála v soutěži o výraz údivu. Ponechal jsem je asi tři vteřiny ve strnulém stavu a pak za použití slov Bohuše alias Bolka Polívky ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag jsem pokračoval: „Aniž jsem tu vaši šišulínu viděl, předpokládám, že ji každá máte, tudíž jste ženy, a pak je tedy z gramatického hlediska a v zájmu dodržení slovesného rodu, správnější výraz: „krávo!“ Vytvoření vrásek na jejich čelech ve vertikální souřadnici bylo dosvědčujícím potvrzením, že jejich mlaďounké mozkové závitky centra chápání se daly do usilovné rotace a až jim tato trochu náročnější konverzace proběhla kompletním vnímacím okruhem a v ústrojí pochopení se rozsvítila zelená, daly se do bujarého smíchu. A teprve teď to byly ty správné holky, jak se nám mužům líbí a se vším všudy co nás k nim přitahuje. Rozzářené oči, hlas nabitý pozitivní a sympatickou ženskou emocí a bylo prostě veselo.
Tedy přes tuto odbočku se dostávám zpátky k onomu případu v televizním pořadu.
Kuchař má v popisu práce pracovat manuálně a myslet v technologickém směru své profese. Pokud plácne nějakou blbost v kuchyni, tak to má stejně neškodný dopad jako když topič na luxusním výletním parníku zakurvuje v kotelně do rozžhavených kamen. Ovšem když vyjde z podpalubí na můstek mezi domestikovaný lid, je v jeho zájmu svou mluvu přizpůsobit podmínkám, ve kterých se nalézá.
A tohle byl právě případ onoho nešťastníka, kuchaře Dalibora, který pod tíhou televizního studia, a v domnění svého velkého "já" si nedokázal spočítat kolik je jedna a jedna, a nebylo mu dáno shůry poznání, a že byť je v televizi, je jen pouhopouhým komerčním kusem a nic víc, a ne arbitrem mezinárodní kvality.
Ale zde bych se trochu tohoto svérázného kulinaristy zastal alespoň v tom, že co nevěděl on, měla předpokládat režie, která měla účinkujícího poučit, že se jedná, alespoň jak sděluje dramaturgyně, o pořad točený na živo a je určený i pro vyspělejší veřejnost, a tudíž i této skutečnosti je nutné přizpůsobit svou mluvu. Ono zde již ani nejde tak o nějaké prasečí slovo, ale pokud by uvedený výraz vzala polská strana vážně, – a všichni víme, jak jsou polsko-české vztahy v této oblasti napjaté – tak lze tento výrok pronesený prostřednictvím největšího českého sdělovacího média pojmout jako veřejné a záměrné poškození obchodních zájmů Polska, kdy v této verzi by takovéto prohlášení mohlo mít i velké následky. Vzpomeňme jen na kauzu tzv. “banánové války“ mezi USA a EU na počátku 90. let minulého století, kdy důvodem byla údajná zhoršená kvalita této tropické plodiny. Následkem byla zdlouhavá mezinárodní arbitráž, jejímž vyústěním byly díky postihům a následným obchodním embargům ztráty v mnoha stovkách miliónů dolarů!
Takže nejenom kuchaři nemají být hovada a nepouštět si pusu „na špacír“, ale i televize má zajistit, aby takovýmto excesům sama předcházela. Ostatně když se třeba jen letmo pohroužíme do televizní odpovědi, tak její stylizace postrádá nejenom hlavu, ale i patu. Již z pouhého slovosledu a záměny významových slov vyplývá, že se dnes mnohé pořady, ne-li dokonce většina, šijí horkou jehlou, kdy to pak může i takto dopadnout. Věřme, že pro tentokrát bez nějakých následků.
Je totiž ve všeobecné známosti, že k velkému požáru stačí malá jiskřička.
-----
Televize: ... jsem se ho na uvedený citát ptala, ...
Autor: Zde se nejedná o citát, maximálně tak o citaci.
Televize: Chtěl jen vyjádřit to, že kvalita brambor u nás podle jeho zkušeností není dobrá.
Autor: Problém se netýkal našich (tedy českých) brambor, ale polských.
Televize: ... a neměl v úmyslu žádné rasistické poznámky.
Autor: Proboha, zde nešlo o rasismus, ale o hanlivý výrok na téma kvality brambor našich severních sousedů!
Televize: ... a ujišťuji vás, že po této zkušenosti jsme s panem Daliborem Navrátilem přerušili spolupráci.
Autor: Existuje zákaz stání a zákaz zastavení. Potažmo je tudíž rozdíl mezi pojmy přerušit a zrušit. Neboli se je možné zeptat, zda se s kuchařem opět setkáme či nesetkáme. V případě, že ano, je tedy asi možné případně očekávat podobné výroky?
Že jsem si v tomto případě nebral žádné servítky je patrné. A na otázku proč že ne, zní má odpověď, že v dnešní době to ani nikdo nepožaduje, už se to ani moc nenosí, a podle toho jaké vulgární výrazy se objevují ve velkých médiích, tak být slušným, začíná být pomalu visačkou ušlápnutého zamindrákovaného břídila. A tím, jak alespoň doufám, prozatím ještě nejsem.
JIŘÍ ŘEZÁČ z Větrníku
