Kometa skončila v semifinále
04.04.2015 18:45
Opět byla účastníkem play off a mužstvem, které vzbuzovalo u každého ze soupeřů respekt. Opět byla mezi čtyřmi nejlepšími a rozhodně nehrála roli outsidera. Jako v předchozích ročnících oslňovala bojovností a kolektivním úsilím celého mužstva. V semifinálových utkáních s Litvínovem byla poražena vysoko 4:1, výsledek semifinálové série však málo vypovídá o reálném poměru sil, který byl rozhodně vyrovnanější.
Z litvínovského ledu odjížděli brněnští s nepříznivým poměrem 0:2 na utkání, vše zdaleka však nemuselo být ztraceno. Tak se stalo ve třetím utkání v Brně. V následujícím střetu se představila Kometa opět v nejlepším lesku a vykřesala ohýnek naděje.
Zápas v Litvínově (nakonec závěrečný) otevíral jistou možnost dalších bojů, pravděpodobnost celkového úspěchu pro Kometu, byla však již minimální. Utkání až do prodloužení nedávalo jasnou odpověď, kdo odejde z vyrovnaného souboje jako vítěz, zda si Kometa vynutí pokračování souboje, nebo do finále bezprostředně postoupí Litvínov. Štěstí stálo nakonec na straně domácích, Kometě naopak trocha štístka chyběla.
Letošní sezónu Komety budou jistě analyzovat trenéři, funkcionáři a experti, přinesou také závěry a doporučení pro příští sezonu.
Z pohledu diváka od ledové plochy vzdáleného se zdá, že výbornému a bojovnému týmu, který dnes Brno má, chybí možná nejvíc jedna, snad dvě výrazné, tvůrčí hokejové osobnosti, které by posílily koncepčnost a kompaktnost v pojetí hry, staly se oporou týmu. Lze jen souhlasit se zklamaným Petrem Tonem (1973) po nešťastném utkání: „Vyrovnané zápasy rozhodují osobnosti. Litvínov je měl, Brno ne, proto to skončilo jednoznačně 4:1“.
Kdykoliv byl na ledě Martin Ručinský (1971!), znamenalo to pro brněnskou branku smrtelné nebezpečí. V kritickém okamžiku navíc zastoupil brankaře a zabránil prohře Litvínova před neproměněnými střeleckými pokusy Tona.
Zkušený hráč a kanonýr byl takovou vůdčí postavou v základní části soutěže, v play off se mu však nedařilo, slovy trenéra Kýhose jako by ho někdo zaklel. Brněnský útočník si střelecké selhání bere osobně, samozřejmě ho mrzí, náleží mu však uznání za předchozí výkony. Ani výbornému hráči se nevyhne období, kdy forma poklesne, přestává to jít, psychika rozkolísá jistotu, přidá na smůle. Ve sportu (ale i v jiných oblastech) se tak stává. Analýza hry jednotlivců a týmu v průběhu play off naznačí jistě víc možností k dalšímu zlepšení hry a výkonu.
Dost bylo kupříkladu zbytečných a nepochybně vysilujících oslabení, také jiní neproměnili šance, které proměněny být mohly, i tyčky a břevno jako by přitahovaly vystřelené puky, trochu štěstí, bez kterého nic nejde, určitě chybělo. Na druhé straně, rezervy při přesilovkách jsou také zřejmé. Jak se potvrdilo v posledních dvou utkáních, citelně předtím chyběl výborný Kempný.
Přesná je Tonova poznámka o osobnostech. Nejen Litvínov se mohl opírat o veterána Ručinského ve vynikající formě. I jiné týmy v play off se spoléhají na zkušenost a um hokejových osobnosti ve svém středu.
To, že Kometa hrála v play off, dokázala vyřadit loňského mistra, výborný Zlín a v semifinále s Litvínovem navzdory nepoměrnému skóre 1:4, sehrála v podstatě vyrovnanou partii, bychom měli považovat za solidní úspěch. Již několik let oddíl, předtím léta prakticky „mrtvý“, předvádí skvělou hru, umisťuje se na čelných místech tabulky extraligy a v play off bojuje o nejvyšší mety.
I za letošní výkon zasluhují hokejisté Brna uznání. Stejně tak fanoušci, kteří mužstvo podporují, i když se zrovna nedaří. Možná však, že by měli (nejen oni) ustat s tlakem na zisk mistrovského titulu. Soutěž je vyrovnaná, je tu hned několik mužstev, která mají šance na zisk titulu minimálně stejné jako Kometa.
Doba je zcela jiná než za časů dávné Komety, která řadu let neměla u nás rovnocenného soupeře. Samozřejmě to neznamená, že Kometa na dvanáctý titul dříve či později nedosáhne. Nemělo by se však „tlačit na pilu“, zisk titulu ohlašovat jako cíl sezóny, jiné umístění přijímat se zklamáním jako neúspěch. Možná, že právě změna takového postoje přiblíží tým k úspěchu spíš než k pasování do role favorita, který prostě „musí“.
JAROSLAV ŠTĚPANÍK
Návrat Kempného byl pro Kometu velkou posilou. Nepříznivý stav série se však již zvrátit nepodařilo.
Foto: František Bílek
