Klub vojenské historie – Rudé armády v Brně dvacetiletý

    Dvacet let činnosti si připomenul spolek příznivců vojenské historie – Klub Rudé armády se sídlem v Brně. Od r. 2006 je kolektivním členem Ruského kulturního osvětového spolku na Moravě. Účastní se rekonstrukcí bitev 2. světové války v Evropě, vyhledává v terénu neoznačené hroby vojáků Rudé armády a pátrá v archivech či kronikách po jejich jménech a osudech. Pěti tisícům donedávna neznámých vojáků, uvedených na jihomoravských pomnících obětí 2. světové války, vrátil jejich jména. Oznámil místa jejich hrobů v ČR jejich potomkům v zemích bývalého SSSR. Souvisí s tím i vykopávání dosud nenalezených letadel vzdušných sil SSSR, které havarovaly na jaře 1945 ve vzdušných soubojích nad Moravou.

    Klub vznikl v prosinci 1999, zpočátku hlavně s cílem účastnit se v dobových stejnokrojích Rudé armády rekonstrukcí bitev spojených s osvobozením Československa od německého fašizmu a nacizmu z jara roku 1945. Klub představuje vojáky 761. střeleckého pluku, který vedl bojové operace v Brně, odkud členové klubu pocházejí. Tento střelecký pluk působil v 18. gardovém střeleckém sboru v sestavě II. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského. Jeho vojáci postupovali od Bratislavy na Brno a potom na pomoc povstalcům Praze.

    Za tuto činnost ocenila některé z členů Klubu státním řádem vláda Ruské federace a medailí Československá obec legionářská. Ruský prezident Vladimir Putin dekoroval v Kremlu zástupkyni velitele brněnského Klubu vojenské historie – Rudé armády Soňu Holečkovou řádem Za blagodějanije s pořadovým číslem dvě.

Slavnostní večer při příležitosti 20 let trvání Klubu Rudé armády. Vlevo operní pěvkyně Táňa Soto Janošová a klavíristka Inna Aslamasová, vpravo soubor tanečnic Matrjošky.

    Za 20 let činnosti procestovali členové Klubu Rudé armády pod vedením Jiřího Nováka v dobových uniformách Sovětské armády velkou část východní i západní Evropy. Účastní se pietních slavností i mezinárodních festivalů spojených s porážkou nacistického Německa a osvobození od fašizmu, např. v  programu mezinárodního kulturního festivalu Ruské jaro na Moravě. Hostovali třeba v Belgii, Bělorusku, na Ukrajině, v Maďarsku i na Slovensku a v neposlední řadě v Rusku. "Členové našeho vojensko-historického sdružení se zabývají rekonstrukcemi válečných událostí, badatelskou činností, pátráním po artefaktech z dob osvobození Československa v roce 1945," uvedl velitel klubu Novák. Poděkoval generálnímu konzulovi RF v Brně Alexandru Nikolajeviči Budajevovi za vydatnou podporu, kterou mu jeho úřad poskytuje, včetně publikační, vydavatelské a muzejní činnosti. "Mít a užívat starý dobový vojenský stejnokroj a dobovou zbraň je velmi drahý koníček. Přirovnal bych to k obnovené tradici na Slovácku, kde si řada mladých pořídila dochované nebo na svoje míry nově ušité lidové bohatě vyšívané kroje v hodnotě statisíců korun. Někteří si pořídili kroj za peníze, které měli původně na koupi auta," vysvětlil Novák.

    Při příležitosti 20 let trvání Klubu Rudé armády se konal v Brně slavnostní večer. S přehlídkou ruských písní vystoupila operní pěvkyně Táňa Soto Janošová s klavírním doprovodem Inny Aslamasové. Též divácky vděčný soubor tanečnic v ruském lidovém kroji – sarafánu Matrjošky s vedoucí Lenkou Chalabalovou. K výročí si odnesli členové Klubu a jeho spolupracovníci diplomy a ocenění. Vyvíjejí záslužnou, i když v době sílící protiruské propagandy nevděčnou činnost. Zvláště, když autority mladých a taky střední generaci přesvědčily mentorským opakováním, že co je na východ bylo a je špatně. A správné je jen to, co je na západ a dál za velkou louží. Jubileum klubu přijeli do Brna pozdravit mj. ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze Andrej Viktorovič Končakov nebo tajemník Velvyslanectví RF v ČR Jevgenij Nikolajevič Golikov.  (vž)