Klub seniorů na besedě u primátora
03.04.2015 10:35
Klub seniorů Syndikátu novinářů jižní Moravy již třetí desetiletí pořádá pro své členy jedenkrát měsíčně přitažlivé akce: besedy, exkurze, návštěvy zajímavých míst, setkání s osobnostmi. Dvacet let byla duší i motorem dění novinářka Ludmila Hlaváčková, za vydatné pomoci manžela, navzdory věku stále aktivního žurnalisty Bohumila Hlaváčka, jehož pracovní život byl nejtěsněji spojen s ČTK. V letošním roce převzala řízení „seniorské štafety“ Helena Kupčíková, někdejší fotografka v Rovnosti, členka Regionální rady Syndikátu novinářů. Z její iniciativy se uskutečnilo v první dubnový den setkání s primátorem města Brna Ing. Petrem Vokřálem.
O půl páté byl salonek primátora na Nové radnici víc než do posledního místa zaplněn. Pozvání k besedě vzbudilo velký zájem, pro většinu z příchozích šlo o první osobní setkání s novým primátorem, zvoleným v listopadu.
Přítomné novináře představil B. Hlaváček, pak již následovala beseda a diskuse, víceméně neformální a spontánní. Otázek bylo dost, a jak se dalo očekávat, dotkly se téměř všech neuralgických bodů na těle města. Hovořilo se o veletržním areálu i o Grand Prix, o Janáčkově kulturním centru či fotbalovém stadionu za Lužánkami. Vynechat nebylo možno protahovaný, asi nejbolestivější problém: „Brno – Hlavní nádraží“.
V reakcích na dotazy a vlastním viděním diskutovaných bodů se primátor představil jako muž racionální, uvážlivý i konciliantní. Sympaticky otevřeně vyznělo sdělení o vlastních nemilých pocitech při nedávném příjezdu zahraničních návštěv, které zvolily do Brna cestu po železnici. Reagovat v takových případech na první dojmy po výstupu z vlaku není jistě snadné, ani příjemné. Za primární a bezprostřední úkol považuje primátor v rámci současných možností úpravu přednádražního prostoru, vizáže a kultury podchodu. Zásadní řešení vleklého problému odvisí od rozhodnutí Českých drah. Pokud jde o referendum, „ve hře“ zůstávají varianty: „u řeky“ a „pod Petrovem“. Obě by dle slov primátora Vokřála měly být občanům se všemi plus a minus plně a srozumitelně vyloženy. – Při referendu jde jistě o zásadu nejpodstatnější. Konečné rozhodnutí by se mělo opírat o komplexní analýzu.
Vše je složitější o to, že do hry vstupují komplikované majetkové vztahy. Výstižně upřímně vyznělo, lehce ovšem jen naznačené, primátorské „povzdechnutí“ k řízení chodu města. Oproti managementu firmy je přece jen jiné a jaksi mnohovrstevnatější.
Průběh besedy dal znát, že primátor vnímá citlivě i realisticky vleklé potíže v chodu města, jeho vybavenosti a rozvoji. Zřetelné bylo jeho zaujetí při výkladu jak dosáhnout, aby se obyvatelé Brna i okolí dočkali dlouho očekávaného Janáčkova centra i důstojného fotbalového stadionu. Naznačil některé rýsující se možnosti, které by řešení mohly napomoci.
Zazněly i otázky k ožehavým každodenním svízelím a nepříjemnostem, které si žádají bezprostřední řešení. – Jak s parkováním před Masarykovým onkologickým ústavem na Žlutém kopci? Těžce nemocné sem přivážejí příbuzní i z nemalé dálky. Zastavit autem není kde, pokud se přece jen zadaří, situace nejednou končí pokutou od městských ochránců pořádku. Obecný nedostatek parkovacích míst se zde, ale nejen zde, mísí a propojuje s humanitárními a sociálními aspekty. Jak aktuálně, alespoň částečně, řešit?
Čas ukáže, co, jak a kdy se novému vedení města podaří. Řešení velkých problémů nepřichází ze dne na den. Zázraky se nedějí, dílu se však daří tam, kde se o ně synergicky, tedy účinnou souhrou všech zainteresovaných, usiluje. V takovém případě někdy napomůže třeba i nečekaný malý zázrak.
Není floskulí či frází, že setkání s primátorem proběhlo v neformální, přátelské a neuspěchané (!) atmosféře. Tam, kde nutno šetřit i minuty, je to zvlášť vzácné. Podle reakcí účastníků: přínosný a příjemný podvečer na magistrátu. Jejich jménem H. Kupčíková hostiteli poděkovala.
JAROSLAV ŠTĚPANÍK
Foto: Jiří Smutný