Jak se Brno stalo „moravským Manchestrem“

05.02.2013 16:30

    Od druhé poloviny 17. století pronikal ze Západu, hlavně z Francie, do zemí rakouské monarchie nový národohospodářský směr, merkantilismus. Jeho základní myšlenkou bylo ozdravit a rozvinout výrobu a obchod. Prosazování těchto myšlenek se jako první v našich zemích ujali dva Brňané: moravský zemský advokát Fabián Šebestián Malivský z Maliv a hlavně Pavel Hynek Morgentaller, od jehož úmrtí uplynulo v lednu 330 let.

    Pavel Hynek se narodil v Mauternu v Dolním Rakousku někdy v letech 1618–1630, to bohužel přesně nevíme. Do školy chodil v Kremži, studoval na vídeňské univerzitě. Pak získal místo vychovatele mladého hraběte Adama Františka Valdštejna v Židlochovicích. Cestoval s ním po Evropě a více než krajinné krásy ho zaujal rozvoj manufaktur i obecný vzestup výroby a obchodu v kontrastu se zaostalými poměry v rakouském mocnářství. V roce 1649 napsal (v latině) a vydal svůj první spis „Příčiny všeobecného vzkvétání a zanikání státu“. Reagoval v něm na situaci v zemi, zpustošené třicetiletou válkou, a dospěl k závěru, že prvním úkolem dobrého vladaře je pečovat o rozvoj výroby a řemesel. A není-li v zemi dostatek kvalifikovaných pracovníků, mají se různými výhodami přilákat z ciziny.

    Roku 1654 se Morgentaller rozloučil se službou u Valdštejnů a hledal nové uplatnění. Předložil císaři pozoruhodný návrh na zavedení manufaktur v rakouských dědičných zemích. Dokládal v něm, že při dostatečném množství suroviny a s využitím schopností místní i cizí pracovní síly mohou tyto země ve výrobě brzy dohnat pokročilou cizinu. Čechy a Morava měly podle jeho návrhu vyrábět jemná sukna po francouzském a nizozemském vzoru a vlněnou přízi. Tehdy ještě s tímto návrhem neuspěl. Přesto svými názory razil spolu s praktikem Malivským cestu dalším rakouským merkantilistům, a to i těm, kteří položili v Brně základ jeho pověsti „moravského Manchestru“. Už kolem roku 1662 byla v Brně založena vlnařská manufaktura, pravděpodobně první celé habsburské monarchii (Linec dostal tovární privilegium v textilní branži až o deset let poději).

    V listopadu 1654 se Pavel Hynek přiženil do Brna. Sňatkem s Alžbětou, vdovou po brněnském konšelovi Janu Kranichovi z Goldsteina, získal pěkný majetek. Věnoval se mimo jiné šenku vína a vinařství v Brně a okolí. Z manželství se narodily čtyři děti. V roce 1655 byl Morgentaller přijat za měšťana, o čtyři roky později se již stal členem městské rady. Pomohla mu znalost poměrů na vídeňských úřadech, díky kterým dokázal například vymoci pro Brno daňové  úlevy. Po deseti letech byl vybrán za městského rychtáře a v roce 1672 se stal dokonce brněnským císařským rychtářem. Společenský a materiální vzestup mu samozřejmě přinesl i závist a nepřátele, k jeho hlavním protivníkům patřil kolega z městské rady Jan Hovorka z Vyškova.

    Pavel Hynek Morgantaller byl významným veřejným činitelem, národohospodářským teoretikem, který spolu s Malivským silně ovlivnil ekonomické myšlení své doby i rychlý rozvoj manufaktur. Industrializační vlna vynesla Brno na místo nejpřednějšího továrního města ve starém Rakousku.

    Morgentaller zemřel na vrcholu svého svého hospodářského a politického vlivu 16. ledna 1683. Je pochován u sv. Jakuba.

JANA ČIPÁKOVÁ