Hustopečská chasa oživuje a rozvíjí lidové tradice
V Hustopečích, bezmála šestitisícovém městě ležícím 30 kilometrů jižně od Brna, se z dobré vůle a zájmu zdejší mládeže o oživení a rozvoj lidových tradic zrodilo oficiálně v roce 2003 občanské sdružení Hustopečská chasa. Neformálně ale existovalo již mnoho let předtím a zařadilo se do regionu Hanáckého Slovácka. Zvládlo několikeré svatováclavské hody. Nastala zásadní generační obměna a noví členové úspěšně pokračují v udržování dědictví předků, v upevňování vazeb obyvatelstva ke kraji, k regionu, k městu, v němž žijí. Protože je to baví, že jim není lhostejné kde a jak žijí a kde a jak budou žít třeba jejich děti. Chtějí obnovovat, udržovat a rozvíjet tradice lidové hudby, písní, tanců, zvyků, krojů a řemesel. Cílem je aktivita v osvětové, kulturní, vlastivědné a národopisné činnosti, v práci s mládeží. Tento zájem o udržování tradic, jejich využívání a včleňování do současného společenského a kulturního života je potěšitelný. V Hustopečích mají nejen krojované hody, od loňska místo v září už v polovině srpna. Jsou tam i slavnosti mandloní a vína, burčákové slavnosti, svatomartinské slavnosti, masopust … Hody však mají mezi výročními obyčeji a slavnostmi výjimečné postavení na celé Moravě. Jsou integrujícím prvkem, spojujícím všechny generace. Svými estetickými, emocionálními i dalšími kvalitami se stávají obohacujícím prvkem života ve městech i na vesnicích, přispívají k upevňování vztahů rodáků a starousedlíků s novými sousedy.
Pocházím z Prahy, dospívala jsem v Domažlicích, bydlím v Brně, ale v Hustopečích jsem našla zaměstnání, které mne baví a našla jsem tam i nové přátele. Hustopečské hody pro mne byly silným zážitkem. Ráda se o něj podělím se čtenáři Folkloru. Dvaadvacetimetrovou májku, tradiční symbol hodů, přivezla chasa až z Mariánského údolí v Brně-Líšni. Transport se neobešel bez komplikací. Děvčata ozdobila májku fábory a růžemi z papíru. Nemohl chybět samozřejmě ani šátek s podpisy chasy. Ještě nezbytný věnec a mohlo se začít se vztyčením. Přihlíželo zhruba 300 lidí. Oproti májce ve Velkých Pavlovicích přežila proces stavění bez ztráty kytičky. V sobotu ráno vyrazila chasa ke starostovi Luboši Kuchynkovi, aby hody povolil. Po doušku lahodného vína svolil a oficiálně hodové veselí odstartoval. Na přilepšenou věnoval krojovaným pod talířek finanční dar, na posilněnou pak i vydatné občerstvení. První stárce Kláře Tomešové nabídl rámě a vyzval ji k tanci. Do kola poté na oplátku vzal první stárek Jan Blažek starostovu manželku Hanu Kuchynkovou. Před starostovým domem se pak chasa rozdělila na několik skupinek a vydala se do ulic zvát občany na hodovou zábavu. „Ať se vám hody vydaří, počasí máte objednané, držím vám palce,“ říká asi osmdesátiletá stařenka. Ani ona se nezdráhá chase finančně přispět. Slova chvály a podpory si stárci a stárky vyslechnou ještě několikrát. „Jsme mile překvapeni, lidé jsou náramně milí, obešli jsme desítky ulic a stovky domů, nikde před námi dveře nezavřeli,“ popsala své pocity stárka Martina Hejlová. Sobotní hodová zábava v Herbenově ulici nabídla tančícím skvělou organizaci a příjemnou hudbu. Přišlo více než 350 platících. S rodiči a příbuznými si zábavu užilo zhruba 500 lidí. Vrcholem bylo půlnoční překvapení. Ve vinařské olympiádě obstáli jen ti nejlepší. Jejich výkony hodnotila přísná porota, složená z hustopečských stárek. Neděle začala hodovou mší v kapli sv. Rocha na Křížovém kopci. Sešly se tam asi tři stovky lidí, několik jich postávalo i venku, protože uvnitř už nebylo místo. „Měl jsem velikou radost z takové návštěvy. Bylo to zvláštní, jak hody lidi spojily, najednou k sobě měli jaksi blíž. A jestli hody pomohly aspoň na chvíli zapomenout na každodenní bolesti a problémy, spojit lidi, splnily svůj účel,“ řekl jeden z členů Hustopečské chasy Miroslav Prchal. Odpoledne hody vyvrcholily krojovaným průvodem po městě. Z Mírové ulice vyšlo 21 párů, doprovázených dětmi. Odpolední zábavu v Herbenově ulici zpestřil též tradiční hodový tanec zavádka. Večer k tanci a poslechu zahrála ještě Pálavanka.
První zmínky o Hustopečích (německy Auspitz) jako o zeměpanské obci pocházejí z roku 1240, ale už v roce 893 je Schwoy v Topografii Moravy uvádí jako opevněné místo, kam se uchýlilo vojsko Svatoplukovo po vpádu Uhrů na Moravu. Na město byly povýšeny v roce 1572. Dlouhou dobu byly hlavním centrem jihomoravského vinařství. V letech 1861 až 1863 tamní piaristické gymnázium tam navštěvoval T. G. Masaryk, v dětských letech ministrující v gotickém kostele sv. Václava. Při sčítání obyvatelstva v roce 1900 bylo v Hustopečích 3257 občanů německé a jen 380 české národnosti. Česká menšina sílila od počátku 20.století. Teprve 15.srpna 1909 bylo povoleno zřízení české školy a v roce 1919 bylo otevřeno české gymnázium. V roce 1930 žilo ve městě 1862 Němců, 1715 Čechů a 142 občanů jiných národností, v roce 1950 celkem 2578 občanů české a 74 německé národnosti.
ŠTĚPÁNKA KADLEČKOVÁ
