Další příklad úspěšné spolupráce

    Ve výstavních prostorách České spořitelny v Jánské ulici v Brně byla 11. listopadu 2019 zpřístupněna výstava Art brut Brno. Potrvá do konce ledna 2020. Slovní spojení „art brut“ (syrové umění) použil poprvé francouzský malíř a sochař Jean Dubuffet v roce 1945. Označil tak tvorbu autorů stojících mimo běžnou společenskou normu – lidí s duševní poruchou nebo těch, kteří byli z nějakého důvodu vyloučeni z majoritní společnosti. Záštitu nad výstavou převzala brněnská primátorka Markéta Vaňková, hostem na vernisáži byla Lydie Zukalová ze zahraničního odboru Magistrátu města Brna.

    „V Brně se art brut koncentruje kolem Antonína Krejčíře, který koordinuje většinu aktivit duševně nemocných,“ zdůrazňuje slovenský umělec a pedagog Vladimír Kordoš. Sám bývá častým hostem vernisáží a dalších akcí pořádaných brněnským ateliérem KreAt. Na vernisáži připomněl i další jména lidí, kteří s Antonínem Krejčířem spolupracují nebo donedávna spolupracovali – Aleš Hlávka, Ludmila Horáková, Anna Šimková, Zdena Popelková, Tereza Mikulová, Václav Houf, Josef Bubeník, Pavla Dvorská, Pavel Dvorský, Lenka Tichá či Lucie Smějsová, ale také psychiatr Martin Tuček, principál Divadla Klauniky Zdeněk Mazáč nebo básník Ivan Petlan.

Ukázky vystavených obrazů.

    „Každý z nás se na art brut dívá z poněkud jiného úhlu pohledu,“ vysvětluje Vladimír Kordoš. „Většinou se shodneme na tom, že v tvorbě lidí trpících duševním onemocněním se najdou práce, které paradoxně patří do rezervoáru morálního zdraví, jak kdysi konstatoval francouzský surrealista André Breton.“ Autorům tvořícím art brut na Slovensku se kromě Vladimíra Kordoše věnují výtvarníci Dušan Nágel, Igor Minárik či Mária Bakošová, zakladatel neziskové organizace Duševné zdravie detí Ján Šuba, prozaici Daniel Hevier a Ľubomír Feldek i další významné osobnosti. „Zásadní podněty ke spolupráci a společným akcím českých a slovenských výtvarníků vzešly vždy z Brna, z ateliéru KreAt,“ dodává Kordoš.

    Na brněnské výstavě najdeme zajímavé malby moravských a slovenských autorů, kteří dlouho tvořili pod vedením obou seskupení – brněnského i bratislavského. Výstava je pestrá a rozmanitá. Už při příchodu na galerii spořitelny vám padnou do oka nádherné barevné výtvory. Dýchá z nich krása, klid, dobrá pohoda a poezie. Ze zadní strany ochozu se navíc podařilo odstranit dosavadní reklamní výjevy, které poněkud rušily celkový ráz galerie. Návštěvníci se tu nyní cítí mnohem lépe. Na vernisáži měli navíc příležitost zhlédnout ukázky z připravovaného filmu Drsně a něžně režiséra Ľubomíra Štecka. Účinkují v něm i někteří vystavující autoři.

    V České spořitelně jsme se zastavili tento týden, právě ve chvíli, kdy se ve výstavním prostoru měnilo několik exponátů. Slovenský výtvarník Peter Dunaj-Spily (nar. 1948) si je odvezl na svoji autorskou výstavu do Bratislavy. Původně byl projektantem ve stavební organizaci. Intuitivně, bez znalosti technologického procesu tvorby začal kreslit a malovat. Dokáže citlivě spojovat nečekané a protichůdné motivy, jeho díla se přibližují surrealistickým představám o prolínání skutečného světa se světem snů, fikcí, mýtů a poezie.

Slovenský výtvarník Peter Dunaj-Spily (vlevo) a ředitel společnosti Kunštát PRO FUTURO Antonín Krejčíř připravují obrazy k expedici na bratislavskou výstavu.

    Spolupráce brněnských a bratislavských výtvarníků soustředěných kolem galerií KreAt a Nezábudka nekončí. Právě nyní jsou v plném proudu – ve spolupráci s občanskou společností Duševné zdravie detí – přípravy na výstavu v Bratislavě. Bude instalována na Klinice detskej psychiatrie Národného ústavu detských chorôb v Limbově ulici, vernisáž se uskuteční 4. prosince 2019. Rýsuje se i možnost spolupráce s polskými přáteli. Minulý měsíc jednal radní pro kulturu Magistrátu města Brna Marek Fišer s Marcinem Kostaszukem z odboru kultury v Poznani a se zástupci tamní Galerie TAK. Společnými silami bude připravena putovní výstava se stejným názvem jako ta nynější – Art brut Brno.

    Art brut je úzce spjatý s osudem svých tvůrců. Autoři nejsou profesionální výtvarníci, jsou to lidé s psychickými problémy či duševními poruchami. Společnost je někdy stigmatizuje, neuvědomuje si, že mají bohatý vnitřní život, často jsou obdarováni i neobvyklým talentem a kreativitou. Je potěšitelné, že se najdou jednotlivci i celá společenství lidí, kteří jim pomáhají nalézt stabilní místo pro svou vlastní výtvarnou seberealizaci. V tvůrčím prostředí ateliérů mohou, za asistence profesionálních výtvarníků-animátorů, nerušeně pracovat a postupně rozvíjet svůj talent. Dosavadní brněnské výstavy, ale i ty, které budou bezpochyby následovat, jsou toho názorným příkladem. Přijďte se o tom přesvědčit do České spořitelny…

JAROSLAV BOBEK
Foto: autor