Chodník a politika

16.11.2014 09:10

    Před volbami do obecních a městských zastupitelstev se často přetřásají různé problémy. O kterých kandidáti tvrdí, že je vyřeší rychle a kvalitně, tedy ke všeobecné spokojenosti. Mnohdy se ale nejedná o nic jiného, než o pouhé sliby, s jejichž realizací se ve skutečnosti vůbec nepočítá. Klasickým tématem bývají chodníky, známá to bolest mnoha obcí. Leckterá volební strana tvrdí, že je po úspěšných volbách opraví nebo dokonce postaví nové. Když ten okamžik ale nastane, neopraví se nic.

    Nedávno jsem si to uvědomil u nás v ulici. Nevím už, jak dlouho se o tom mluví, já to sleduji teprve dvacet let, ale situace je pořád stejná. Náš chodník-nechodník je trvale ve stavu, kdy si na něm lze docela dobře vyvrtnout kotník a při dešti a po něm je prakticky neprůchodný.

    Teď po volbách je u nás nový starosta a někoho možná napadne, že se to už konečně změní k lepšímu. Myslet si to ale může jen ten, kdo ho nezná. Před šestnácti lety bylo ve volebním programu jeho strany (tehdy to byla ODA): „Jsme toho názoru, že je třeba řešit automobilovou dopravu ve městě a kvalitu komunikací.“ S naším chodníkem ale nikdo neřešil nic. O osm let později, to už kandidoval za KDU-ČSL, ve volebním programu stálo: „Zasadíme se o zlepšení špatného stavu komunikací a chodníků ve městě. Komunikace včetně chodníků v Židlochovicích jsou ve stavu, který nutně vyžaduje radikální řešení. Proto po volbách vytvoříme plán postupu oprav a od roku 2007 přesměrujeme do této oblasti tolik zdrojů, abychom během příštího volebního období odstranili největší problémy.“ Náš chodník ale zůstal nezměněn. Asi nepatřil mezi „největší problémy“.

    V letošním volebním programu strany pana starosty (tentokrát to byla TOP 09) se o opravách a budování komunikací píše už jen velmi stroze: „Vybudujeme chodník na ulici Komenského ke hřbitovu. Zkvalitníme údržbu polních cest.“ Takže náš chodník zřejmě bude mít zase smůlu. Není v ulici Komenského a ani nevede na pole.

    Ale možná jednou, až konečně pan starosta najde tu správnou stranu, se to zlepší a pořádného chodníku se u nás nakonec přece jen dočkáme. Vždyť naděje umírá poslední, no ne?

JIŘÍ SMUTNÝ

Foto: autor