Brno: jazykové hry a prohry
Taky jste už nejspíš slyšeli, že rozvíjející se směnný obchod provozovaný skupinou brněnských podnikavců používá jako „peněžní“ jednotku jeden brk, což je zkratka slovního spojení „brněnský kredit“. Autoři onoho vtipného pojmu si možná neuvědomili, že v nespisovné češtině existuje slovo brky, tj. peníze, a rčení „nemám ani brk“ čili nemám ani halíř. Slovo brk/brko má ovšem víc významů spisovných (ptačí i psací brk, součást splávku) i nespisovných – brko může být jak noha, tak i mužské přirození, rychlé auto, cigareta (s marihuanou) nebo křídelní útočník. Podobně mnohovýznamová jsou i slovesa brkat, brkotat, brknout, jak se můžeme přesvědčit ve Slovníku spisovného jazyka českého a Slovníku nespisovné češtiny.
Sám původ názvu našeho města není stoprocentně jasný. Lze ale přijmout názor, že jde o odvozeninu z praslovanského slova brnie (kal, bláto) a že Brnno tedy znamenalo „brněné místo“, tj. místo na blátě. Vyznavači hantecu si už dávno ten název zdůvěrnili na Brníčko (z německého Brünnchen), Brnisko či Bryncl (z německého Brünn; analogicky je vytvořen i název Prágl). A jaký je název obyvatel Brna? No přece Brňané a Brňáci. Historička Milena Flodrová přísně rozlišuje: Brňané mají město rádi a zvelebují je, kdežto Brňáci tvoří jejich vůči městu apatický protiklad. My jsme to v dětství měli jednoduché: byli jsme Brňáli.
Horší je to s ženským protějškem Brňanů, Brňáků a Brňálů. Někteří se nejspíš domnívají, že obyvatelka Brna je Brněnka, jak dosvědčuje název sítě obchodů, chat a různých areálů a taky oblíbené slovo sportovních redaktorů z dob, kdy brněnské basketbalistky u nás neměly konkurenci. Ale chyba lávky! Brněnka je název staré kupecké stezky, někdejšího potoka, louky poblíž Sentic, ulice v Ivančicích (a pravděpodobně i jinde) a taky třeba střešní tašky. Tento název ovšem nemá s brněnskými ženami nic společného; ony jsou Brňanky, protože jejich označení vzniklo přechýlením slova Brňan. Představte si, že by tomu s přechylováním bylo naopak; pak by z Brněnek vznikli Brněné a ještě lepší Brňéci.
My všichni z Brna se musíme obrnit proti tomu, aby nám na nervy brnkal slogan Žít Brno. Někdy předloni ho za lidovou cenu více než půl milionu korun vymyslela bratislavská konzultačně-poradenská společnost Consulting Corporate Group (hrdý název dává jasně najevo, že je „naše“). Cílem sloganu je prosadit Brnu novou identitu zdůrazněním priorit města, kterými jsou Blízkost (původně Bezpečnost) – Rozvoj – Nápaditost – Otevřenost. Když se objevila další, a to velmi podstatná priorita Koncepce, chopil se tohoto podnětu mystifikační parodický web zitbrno.cz a záměnou Blízkosti za Koncepci změnil název Brno na Krno – nejspíš aby ukázal, jak tu krníme. A to už jsme zaznamenali i návrh, aby se díky další maxiprioritě Změna přetvořilo Brno/Krno na Zrno.
Dovolte i mně malý návrh: změnil bych doménu zitbrno.cz na brnozit.cz, protože brnožit znamená nářečně „konat drobnou, lehkou práci“. A to docela vystihuje situaci, nemýlím-li se. A když už jsme u těch návrhů, co takhle využít vedle už existujících názvů, jako jsou o. s. Brnění, doména Brnoviny.cz, prodejny vína Brnovin či název hudební skupiny Los Brňos, další výrazy. Např. brnkačka (brněnská kačka) by mohla nahradit výšezmíněný brk a zároveň připomenout, že jde o zívačku, tedy něco snadného (pomineme-li fakt, že bodrý český lid výrazem brnkačka označuje i vězení, ba dokonce i ženské přirození). Dále jsou k doporučení výrazy brnka, což je název brigády rychlého nasazení (BRN) a brnéř, brníř, brník, což byli kdysi výrobci brnění, ale mohli by to být i ti, kdo nás kopou do brňavky čili dráždí naše nervy a způsobují nám brnění.
Vždyť přece Brno si ze sebe vždycky umělo dělat legraci, jak výstižně řekl primátor Roman Onderka. Tak jen houšť, jak dodáváme my Brňané, Brňáci, Brňáli či nedejbože Brněné. A žádné šlus na Brno. Nésme přeci žádný béčka.
MICHAL ŽÁK
