Brněnští ostrostřelci jubilují
09.09.2013 11:05
Před dvaceti léty v roce 1993 obnovilo Zastupitelstvo Města Brna činnost Brněnského městského střeleckého sboru, kdysi „Měšťanského sboru střeleckého“. Ten založili brněnští měšťané v návaznosti na dřívější historii domobrany, jejíž existence je stará, jako město samo a která zachránila město v roce 1645 před útočícími Švédy. S pozdějším rozvojem habsburské monarchie a budováním pravidelné armády se zdála být zbytečnou. Nicméně obava z politické situace v tehdejší Francii však přiměla brněnské měšťany k aktivizaci a k založení Měšťanského střeleckého sboru v roce 1798, po vzoru měšťanského sboru v Linci.
Založení sboru se tehdy neobešlo bez velkých slavností, jejichž součástí bylo slavnostní svěcení praporu před Starobrněnským klášterem, který provedl tehdejší brněnský biskup Jan Křtitel Lachenbauer. Prapor sboru světil vikář olomoucké arcidiecéze Václav Stuffler, brněnský rodák, prapor maloval brněnský malíř Josef Licht. Nejvyšším představitelem úřadů byl guvernér, Alois Ugart, který byl údajně prapravnukem velitele obrany města za švédského obležení, Raduita de Souches. Členové sboru získali tehdy vlastní stejnokroj a jednotka byla postavena pod velení Magistrátu, konkrétně primátora jakožto vrchního velitele.
V průběhu let se poslání, smysl a postavení sboru proměňovalo. Podle potřeby plnili funkce společenské, stejně jako značně důležité. To například po bitvě u Slavkova, kdy v roce 1809 odešla rakouská armáda z města a střelecký sbor se stal jedinou zárukou zajišťování bezpečnosti, dohled nad rozdělováním potravin či doprovod vojenských transportů s nemocnými a zajatci. Po vzniku první republiky se sbor přeměnil na dobrovolný spolek, který zcela zrušila německá okupace v roce 1939, a komunisté tento stav prolongovali.
V roce 1992 se objevily úvahy ze strany členů Československé společnosti vojenské historie Brno o navázání na historii sboru. Po pečlivých přípravách, které spočívaly v obnovení historických uniforem z roku 1898 i historické výzbroje a nechyběla ani replika sborového praporu, bylo rozhodnuto střelecký sbor obnovit. Tehdejší primátor Jiří Horák se stal opět vrchním velitelem sboru a 13. června 1993, při příležitosti 750. výročí udělení městských práv Brnu, byla vysvěcena replika praporu, opět v bazilice na Mendlově náměstí, tentokrát brněnským biskupem Mons. ThLic. Vojtěchem Cikrlem.
Po celých dalších dvacet let až do dnešních dnů nechybí zástupci Brněnského městského střeleckého sboru u žádné městské významné události. Čestná jednotka sboru vítá na nádvoří radnice téměř každou významnou osobnost. Dokonce tak významné, jako byla britská královna Alžběta II, či papež Benedikt XVI. na brněnském letišti.
Sbor realizuje také mnoho akcí na domácí půdě. Z těch nejzávažnějších je to každoroční pořádání „vojenských dušiček“ ve vojenské části Ústředního hřbitova, kdy vzdávají poctu všem vojákům padlým na všech bojištích. Pravidelná účast při bohoslužbě v chrámu sv. Petra a Pavla na počest Dne Brna připomíná zase historické paralely sboru. Položení věnce na rakev Raduida de Souches a pátera Martina Středy je také pravidelnou akcí zástupců sboru.
Brněnský městský střelecký sbor znají rovněž v různých zemích, neboť se zde jeho zástupci účastní spřátelených akcí, zejména v Rakousku, Německu či Itálii. Tady instalovali při pietním aktu na bojišti dvě bronzové desky na památku českých vojáků, kteří padli na italských bojištích – v Solferinu a San Martinu. Finanční prostředky vybrali příslušníci sboru mezi sebou a část poskytlo Město Brno.
Brněnský městský střelecký sbor tak dnes, po dvaceti letech trvání po jeho obnovení, patří neodmyslitelně ke koloritu města a důstojně Brno a jeho historii reprezentuje na svých zahraničních akcích.
KARLA HOFMANNOVÁ
Foto: Tino Kratochvil
