Brněnské rojení deseti kosmonautů dalo podněty pro budoucnost
07.03.2018 18:10
Rojením deseti kosmonautů z devíti evropských zemí žily 7. března 2018 Technické muzeum v Brně, Hvězdárna a planetárium v Brně na Kraví hoře i občané v ulicích moravské metropole při příležitosti oslav 40 let od letu prvního Čechoslováka Vladimíra Remka do kosmu. Byl první návštěvník vesmíru z jiné země, než z SSSR nebo USA.
Po Brně se tento den procházeli s Remkem a debatovali s lidmi i jeho kosmičtí kolegové – Ivan Bella (Slovensko), Miroslaw Hermaszewski (Polsko), Sigmund Jähn (Německo), Farkas Bertalan (Maďarsko), Dumitru-Dorin Prunariu (Rumunsko), Jurij Romaněnko (Rusko), Roman Romaněnko (Rusko), Franz Viehböck (Rakousko), Frank De Winne (Belgie). Přítomen byl též kosmonaut – kandidát či Remkův případný náhradník Oldřich Pelčák. Kosmonauty provázel mj. generální konzul Ruské federace v Brně Alexander Nikolajevič Budajev. Šlo o ohlédnutí za čtyřicetiletou událostí a o zviditelní Brna na kosmické mapě světa. Tedy města, ve kterém Remek v klukovském věku vášnivě navštěvoval astronomický kroužek v brněnské hvězdárně a později zde vystudoval na Vojenské akademii profesní obor pilotování letadel. Veřejnost se setkala s Remkem a ostatními kosmonauty při besedě v brněnské hvězdárně, kde měli zájemci k užití zvláštní dopisnice a speciální poštovní razítko. Sraz evropských kosmonautů v Brně bylo nejen vzpomínání, avšak zejména pro mladé dalo podněty k zamyšlení o souvilostech ve světovém dění a k poučení pro budoucnost! Na počest evropských kosmonautů zorganizovala Univerzita obrany čestný přelet vojenských letounů Gripen nad Brnem.
Remkova cesta ke hvězdám po 40 letech
Je 2. březen roku 1978, 15 hodin 28 minut. Na oběžnou dráhu planety Země vynáší raketa Sojuz-U kosmickou loď Sojuz 28. Míří k vesmírné orbitální stanici Saljut 6. Sojuz 28 má dvoučlennou posádku. Na její palubě je první kosmonaut z jiné země, než je Sovětský svaz nebo Spojené státy americké – Vladimír Remek. Československá kosmonautika slaví světový úspěch.
Letos je to přesně 40 let od tohoto letu do vesmíru. Vladimír Remek (1948) a velitel lodi Alexej Gubarev (193 –2015) prožili ve vesmíru 7 dní, 22 hodin a 17 minut. Byla to první mezinárodní posádka v historii kosmických letů. V rámci programu Interkosmos se 3. března v 17 hodin a 6 minut spojila jejich loď s kosmickou orbitální stanicí Saljut 6 a Gubarev s Remkem se přivítali se členy posádky stanice Jurijem Romaněnkem (1944) a Georgijem Grečkem (1931). (Časové údaje jsou uvedeny v UTC = světovém koordinovaném čase.)
Technické muzeum v Brně ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno nabízí návštěvníkům od 7. 3. do 10. 6. 2018 připomenutí tohoto výročí výstavou s názvem Vladimír Remek – cesta ke hvězdám aneb 40 roků od letu prvního Čechoslováka do kosmu. Kromě osobních věcí kosmonautů, původních obalů od potravin a fotografií se návštěvníci více dozvědí o programu Interkosmos.
Lahůdkou pro návštěvníky je v tomto muzeu československá státní vlajka, kterou symbolicky položil na povrch Měsíce Eugene Cernan – poslední muž, který doposud vstoupil na tuto přirozenou družici Země. Cernan, velitel kosmické lodi Apollo 17, tak učinil z úcty ke svým předkům v roce 1972. O dva roky později ji přivezl do Československa, ale nikdo se neodvážil ji z rukou amerického astronauta převzít. „Vlajka byla uložena díky tehdejšímu řediteli Astronomického ústavu ČSAV v podzemí největšího dalekohledu u nás. Po roce 1989 byla přenesena a vystavena na pilíři dalekohledu. Návštěvníci ondřejovské hvězdárny Astronomického ústavu AV ČR si ji mohou prohlédnout z návštěvnické galerie dalekohledu při prohlídkách pro veřejnost vždy od května do září,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Na brněnské výstavě bude k vidění pouze do konce března.
Další lahůdka je Krteček, známá dětská postavička, která se také proletěla kosmem. V roce 2011 ji do raketoplánu Endeavour vzal americký astronaut Andrew Feustel na Mezinárodní kosmickou stanici. Jak při návštěvě Československa Feustel uvedl, Krtek se mimo stanici nedostal, protože pro něj nikdo nevyrobil tak maličký skafandr. Většinu času se vznášel na stanici. Ale pozor, na zadečku má přišitý suchý zip, kterým jej kosmonauti mohli v případě potřeby přilepit na stěnu. Ovšem vesmírný Krteček je jiný než ti, které si lze koupit na Zemi. Celková hmotnost všeho, co si mohli vzít členové posádky na palubu, byla 700 gramů. Krteček tedy musel být co nejlehčí a navíc nehořlavý.
Jako doplnění výstavy Vladimír Remek – cesta ke hvězdám nabízí brněnská hvězdárna a planetárium pro malé i velké zájemce aktivity věnované vesmíru. Pokud si myslíte, že jste si výstavu prohlédli opravdu pozorně, bude pro vás snadné vyplnit kvíz o výpravě Vladimíra Remka do kosmu. Kvíz najdete přímo ve výstavě. Vyhrát můžete knížky o kosmonautice.
Interaktivní program dále pokračuje v Technické herně. Na časové ose si můžete vyzkoušet své znalosti z kosmonautiky od prvního Sputniku až po lety amerických raketoplánů. Dále můžete přiřazovat známé výroky k osobnostem, hledat rozdíly mezi obrázky nebo si zahrát domino. Chybět nebude ani oblíbené puzzle, tentokrát samozřejmě s tematikou vesmíru, a další aktivity. (vž)
