Brněnská zoologická zahrada má letos již 70 let
Asi málokterý Brňák někdy nezavítal na Mniší horu v Bystrci, kde už sedm desítek let žijí pod odborným dohledem zvířata z Evropy i zbytku světa. Spolek pro zřízení zoo v Brně vznikl již v roce 1935, zřizovací listina k vybudování byla ale podepsána až 6. května 1950 a zahrada byla otevřena 30. srpna 1953. Oslavy ovšem potrvají celý rok 2023. Začaly již ve středu 4. ledna vzpomínkou na významnou osobnost. Při malém slavnostním aktu byla odhalena kovová plaketa u vchodu do velké voliéry v Beringii oznamující, že voliéra nese jméno Bohumila Krále, dlouholetého zaměstnance Zoo Brno a bývalého ředitele Zoo Praha.
„Doktor Král toho udělal pro všechny zoologické zahrady v České republice opravdu mnoho. Vedl pražskou zoo, v té naší dlouho působil a zanechal v ní nesmazatelnou stopu. Byl například autorem chovatelské koncepce založené na faktorech evoluce, kterou velmi kladně hodnotili odborníci z celého světa. Čtvrtého ledna by se dožil 82 let a my jsme si řekli, že právě on je tím člověkem, který si za to, jaký byl a jak nadšeně ke své práci přistupoval, zaslouží ocenění. A Králova voliéra v Beringii je podle mého názoru skvělou připomínkou jeho odhodlání a lásky k tomu, co dělal,“ uvedla ředitelka Zoo Brno Mgr. Radana Dungelová.
Také ona pracovala v brněnské zoo již několik let před svým jmenováním od 1. září 2022. Vystřídala MVDr. Martina Hovorku, Ph.D., jenž zoologickou zahradu vedl od roku 1997. Za jeho působení prodělala Zoo Brno velký rozmach.
.jpg)
RNDr. Bohumil Král, CSc. se narodil 4. ledna 1941 v Praze, v roce 1963 dokončil studium na katedře systematické zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a ihned nastoupil do aspirantury v Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně. Zabýval se studiem chromozomů obratlovců jako taxonomicko-evolučního znaku.
V roce 1969 obhájil kandidátskou práci a v roce 1984 získal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy titul RNDr. Odborné stáže absolvoval ve Spolkové republice Německo, v Jugoslávii a v Polsku. Dlouhodobě pracoval na Kubě, na Sibiři a na Dálném východě. Zúčastnil se vědeckých expedic do střední Asie a na Pamír. V roce 1987 začal pracovat jako hlavní zoolog v Zoo Brno, v roce 1989 přešel do Zoo Praha, kde se v roce 1990 stal ředitelem. Koncem roku 1998 se vrátil do Zoo Brno, kde zaujal post zoologického ředitele. Navštívil přes 400 zoo po c
elém světě. Je čestným členem Světové asociace zoo a akvárií, Unie českých a slovenských zoo a Euroasijské regionální asociace zooparků a akvárií. V roce 2014 byl vyznamenán za celoživotní práci pro české zoologické zahrady cenou „Bílý slon“. Zemřel 13. listopadu 2020.
Zoo Brno se na výročí dobře připravila. Tak například milovníci hádanek mohou každý týden luštit novou křížovku s tajenkou na pokračování, najdou je postupně na adrese https: //www.zoobrno.cz/pro-navstevniky/krizovky. Pokud se jim podaří správně odhalit všechna chybějící slova, mohou se zapojit do soutěže o zážitkový program. Tento projekt vznikl ve spolupráci s Českým svazem hádankářů a křížovkářů. V prodejně upomínkových předmětů nad restaurací U Tygra můžete koupit novou turistickou známku k sedmdesátinám Zoo Brno. Má číslo 2766 a je na ni zachycená známá fotografie tří „smějících se“ vlků, která se před několika lety velmi rychle šířila internetem po celém světě jako mem. Autorkou snímku je brněnská fotografka Zoo_Snapper.
Brněnská zoo vychází vstříc také nevidomým návštěvníkům. Připravila pro ně speciální portál, který zpřístupňuje obsah dotykových vzdělávacích panelů a informačních popisek v pavilonech i v areálu zoo. Je plně optimalizován pro ovládání a čtení hlasovým výstupem na mobilním telefonu. Portál vznikl ve spolupráci se střediskem Teiresiás Masarykovy univerzity a navázal tak na úspěch celorepublikově první hmatové mapy pro nevidové návštěvníky brněnské zoo. První byla tato mapa i mezi všemi tuzemskými zoo.
Používat portál Slyším Zoo Brno není nijak složité. Nevidomí návštěvníci zoo k jeho používání potřebují jen mobilní telefon vybavený čtečkou obrazovky. „Pak už stačí jen u příslušného vzdělávacího panelu naskenovat QR kód, který se nachází vždy v levém spodním rohu displeje. Následně je návštěvník přesměrován přímo na portál a může se seznámit se zvířaty i historií vybraného pavilonu. V aplikaci lze mezi jednotlivými pavilony libovolně procházet. Aktuálně mohou nevidomí návštěvníci využít zpřístupnění v Tropickém království, Exotáriu, Kamčatské chalupě, Indiánské chýši a pavilonu primátů,“ vzkazuje Petr Polívka, koordinátor projektu za Zoo Brno. V rámci dotisku bude do hmatových map doplněn QR kód vedoucí na webovou adresu portálu Slyším Zoo Brno.
Oblibu brněnské zoologické zahrady potvrzuje vysoká návštěvnost, lidé přicházejí i v méně atraktivním zimním období. Ale i tehdy jsou zvířata k vidění. Jako důkaz uvádíme zápis na facebooku Zoo Brno z neděle 22. ledna, kdy napadl sníh. „Dneska jsme se vypravili do zoologické zahrady podívat se, jak si sníh užívají zvířata. Bylo jich venku sice míň než obvykle, ale i tak bylo na co koukat. A opět to byla moc fajn procházka i blbnutí na sněhu. Máme rádi Zoo Brno v každém ročním období, ale právě od podzimu do jara tam chodíme nejčastěji.“ Do textu zařazujeme také fotografie přiložené k zápisu na facebooku. Zvířata jistě poznáte…
(tr, s použitím textu tiskového mluvčího Michala Vaňáče)
