Brněnská zoo zažila rekordní rok

    Brněnskou zoologickou zahradu loni navštívilo rekordních 330 118 návštěvníků. Nejvíce jich přišlo v dubnu a v červenci. Ve srovnání s předchozím obdobím naopak výrazně poklesla srpnová návštěvnost. Přesnou evidenci vedou v zoo od roku 1997. Do té doby zde fungoval prodej vstupenek v režimu trhacích lístků. Dosud nejúspěšnějším byl rok 2008, kdy se největším lákadlem stali Bill a Tom, první potomci lední medvědice Cory.

    „Moc si ceníme každého návštěvníka, který k nám vážil cestu. Stoupající obliba brněnské zoo je pro nás závazkem, abychom pokračovali ve slibně rozjetém zvelebování celého areálu, tedy i v rekonstrukcích a výstavbě nových expozic,“ říká ředitel zoo Martin Hovorka. „Ze zpětné vazby od návštěvníků víme, že loni byla hlavním tahákem lvíčata narozená koncem roku 2017. Svou roli určitě sehrály i nové expozice, které jsme dokončili v minulých letech.“ Dodejme, že významným faktorem ovlivňujícím návštěvnost je také počasí. To hrálo chovatelům do karet zejména na jaře. Letní vedra se naopak podepsala pod podprůměrnou návštěvností v druhé polovině prázdnin.

    Pro letošní rok připravují v zoo řadu novinek, například speciální komentovaná setkání zaměřená na málo známé informace o tom, která zvířata jsou šampiony v odolávání chladu v nehostinných podmínkách. Zájemci se dozvědí, jak rosomák využívá sněžnice, proč si bobři stavějí hráze, jak škodolibý je papoušek a další zajímavosti. Počítá se i s výrazným obohacením kolekce chovaných zvířat. Budou to například kusu liščí (Trichosurus vulpecula), kolonok (Mustela sibirica), korsak (Vulpes corsac), kakadu růžový (Eolophus roseicapilla), bahník australský (Neoceratodus forsteri), baramundi australský (Scleropages leichardti) či žralok krátkoocasý (Pseudoginglymostoma brevicaudatum).

    Zoologická zahrada si loni připsala na své konto další chovatelské úspěchy. Snad jen několik příkladů…

Unikátní čtyřoké ryby

    Na Mniší hoře se podařilo rozmnožit hladinovky čtyřoké (Anableps anableps). Brněnská zoo je chová jako jediná v České republice. Jsou to unikátní živorodé ryby. Ve volné přírodě žijí v brakických vodách Jižní a Střední Ameriky. Jsou typické tím, že mají horizontálně dělené oči. Ty jim umožňují sledovat vše důležité nad hladinou, ale i pod ní. Čerstvě vylíhlá mláďata se nezdržují u hladiny jako dospělí jedinci, ale spíše polehávají na dně. Loni se hladinovky rozmnožily hned několikrát. Úspěšné však byly jen porody, kdy se narodila maximálně dvě mláďata. Pokud jich na svět přišlo víc, v jednom případě až devět, nebyl odchov úspěšný.

Hladinovka čtyřoká (Anableps anableps). Foto: Jaroslav Bobek

Stěhování kocourů jaguarundi

    V listopadu 2018 se narodilo kotě jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi). Brněnská zoo chová tuto šelmu od roku 2009, první úspěšný odchov se podařil o šest let později. Zvířata spolu žijí harmonicky, ale mláďata se rodí spíš vzácně; často se opakuje situace, že pár se rozmnoží pouze jednou. Možnou příčinou komplikací je značná příbuznost jedinců v evropských zoologických zahradách. Zakladatelů chovu bylo totiž velice málo a novou krev je obtížné získat. Podobnou zkušenost mají i další chovatelé.

    V Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) chovají jaguarundi čtyři instituce – Brno, Děčín, Ostrava a Praha. Od roku 2015 se v žádné z nich koťata nenarodila. Zoologové se proto dohodli, že provedou výměnu chovných samců a budou doufat v oživení stagnující reprodukce. Pražský kocour se přesunul do Ostravy, ostravský do Brna a brněnský Chaco zamířil za nevěstou do Prahy. Spolupráce, kterou českým a slovenským zoologickým zahradám poskytuje dobře fungující regionální unie, je v Evropě velice vzácná a ojedinělá. Kolegové z jiných zemí nám ji často závidí.

Vzácný endemit z Madagaskaru

    Novou obyvatelkou Zoo Brno je i samice galidie tenkopruhé (Mungotictis decemlineata). Nezůstane dlouho opuštěná, v nejbližší době se k ní připojí vhodný partner. Tato malá šelma je na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) řazena mezi zranitelné druhy. Populace v evropských zoo jen mírně překračuje 20 jedinců v osmi chovatelských institucích.

    Galidie jsou endemity ostrova Madagaskar, kde plní v ekosystému podobnou roli, jako promykovité šelmy z kontinentální Afriky. Vzhledově se podobají surikatám nebo mangustám. Jsou čilé, živí se hmyzem. Přednost dávají především larvám, které vyhrabávají ze země nebo dobývají z tlejícího dřeva. Výborně šplhají a jsou také zdatnými plavci.

Galidie tenkopruhá (Mungotictis decemlineata). Foto: Jaroslav Bobek

Kriticky ohrožené želvy

    Na přelomu srpna a září 2018 se narodila čtyři mláďata dlouhokrčky McCordovy (Chelodina mccordi). Všechny malé želvy přežily nejkritičtější období a nyní už samostatně přijímají potravu. „Jde o první odchov tohoto kriticky ohroženého druhu nejen v  Zoo Brno, ale i v celé Unii českých a slovenských zoologických zahrad,“ vysvětluje kurátor chovu ryb, obojživelníků a plazů Petr Šrámek. „Chovnou skupinu, skládající se z jednoho samce a dvou samic, jsme získali ze Zoo Záhřeb. Doufáme, že malých dlouhokrček bude ještě víc. V inkubátorech máme dalších šest vajec z druhé snůšky a šestnáct ze třetí.“

    Dlouhokrčka McCordova obývá v přírodě pouze malý indonéský ostrov Roti, kde bychom ji našli na pouhých několika desítkách čtverečních kilometrů v jezerech a bažinách. Dorůstá délky až 24 centimetrů, samice snáší až 13 vajec o velikosti 30 x 20 milimetrů. Živí se hmyzem, malými rybami a pulci. Na Červeném seznamu je vedena jako kriticky ohrožený druh. Hlavní hrozbu pro tyto vzhledově velmi atraktivní a nevšední želvy představují lidé. Kromě úbytku biotopů totiž musejí čelit zejména ilegálnímu lovu pro potřeby obchodu s domácími mazlíčky.  (jbo)