Brňané si připomněli nejničivější nálet na Brno

20.11.2014 08:25

    Nejničivější nálet na Brno za 2. světové války z 20. listopadu 1944 si přesně 70 let poté připomněli Brňané na pietním vzpomínkovém shromáždění na hradě Špilberku.

    Nad moravskou metropoli tehdy přiletělo asi 150 amerických letadel, které shodily až 1500 trhavých pum ve značném prostorovém rozptylu. Poškozeno bylo centrum, přilehlé ulice i obydlená předměstí. Shodily i časované nálože, takže se město otřásalo výbuchy po celý den. Při náletu zahynulo přes 500 osob.

    V Muzeu města Brna na Špilberku se 20. listopadu 2014 uskutečnil pietní akt k uctění památky obětí spojeneckých náletů na Brno. Ředitel muzea Pavel Ciprian, členové Svazu bojovníků za svobodu a řada pamětníků položili květiny k památníku se jmény civilních obětí náletů, který je na hradě součástí výstavy Letecká válka – cíl Brno.

    První nálet byl 25. srpna 1944. Na výstavě je promítán německý propagandistický snímek, který nálety spojenců interpretoval jako teroristický čin, a k prohlédnutí je svazek dobových fotografií dokumentující rozsah škod v místech dopadů bomb. Zájem budí maketa protileteckého krytu i s příslušným zvukovým doprovodem, jenž navozuje autentický pocit z bombardování.

    Mezi exponáty je zbytek hodinového stroje z hlavního nádraží v Brně, který byl patentem brněnského hodináře J. A. Antla. Mechanismus byl unikátní v tom, že se z jednoho místa daly seřizovat hodiny na obou nádražních věžích. Při útoku 20. listopadu 1944 však byla zasažena pravá hodinová věž, která poté již nikdy nebyla obnovena. Hodinový stroj J. A. Antla byl pak nahrazen jiným.

    Výstava obsahuje rovněž dochovanou sovětskou bombu, která dopadla 25. 4. 1945 na holičství v Kohoutovicích, ale nikdy nevybuchla. Jelikož letadlo, které ji shodilo, Němci krátce nato sestřelili, dle dochovaných trosek později dohledali dokumentaristé v ruských archivech i jméno pilota. Byl jím jedenadvacetiletý Viktor Sergejevič Kašutin, jemuž je v kohoutovickém lese postaven pomník. Bombu, samozřejmě zbavenou výbušnin, používá Pyrotechnická služba Policie ČR v Brně k výukovým účelům.

    Na výstavě je prezentována interaktivní webová aplikace, která na aktuální mapě města Brna zobrazuje přehled míst dopadů leteckých pum. Na připojených fotografiích si uživatelé mohou prohlédnout podobu zasažených lokalit těsně po náletech. Jelikož se město od té doby hodně změnilo, lze si dopady bomb promítnout rovněž na historickou mapu. I když aplikace obsahuje 970 identifikovaných dopadů a téměř 500 fotografií, výčet není úplný. Řada bomb dopadla mimo městkou zástavbu, proto nejsou zdokumentovány. Mapy vojenští historici postupně doplňují. Přispívají k tomu sami obyvatelé Brna. Upřesňující informace případně fotografie posílají též na e-mail bomby@spilberk.cz. Aplikace je dostupná na adrese https://bombardovani.brno.cz. K dispozici je rovněž verze přizpůsobená pro mobilní telefony. Na výstavě je aplikace promítána na speciální stůl digitální technologií, která umožňuje ovládání dotykem.

    Nálety na Brno trvaly od srpna 1944 až do osvobození v dubnu 1945, město nejprve čelilo náletům letectva amerického, později sovětského. Zasaženo bylo přes 2000 domů, bez střechy nad hlavou se ocitlo téměř 6000 lidí. Nálety na dlouhou dobu poznamenaly tvář města, dodnes jsou po nich patrné stopy v podobě stavebních proluk či poničených fasád. Především však bombardování tragicky zasáhlo do osudu mnoha rodin, neboť si vyžádalo na 700 lidských životů. Nejen jako memento současníkům, ale také památce všech obětí je výstava věnována.  (vž)