Babice nad Svitavou slovem i obrazem

    Babice nad Svitavou slovem i obrazem je název sličné stodvanáctistránkové publikace z vydavatelství F.R.Z. agency v sympatické grafické úpravě k 650. výročí první písemné zmínky o této obci. Starosta Miroslav Martykán na úvodní straně čtenáři svěřuje, že tato kniha se snaží menším podílem slov a větším dílem fotografií připomenout některá témata a oživit vzpomínky dříve narozených. Pro současníky bude vzpomínkou a pro následovníky zajímavým pohledem do minulosti.

    Obec se nachází ve střední části Moravského krasu i v Drahanské vrchovině, zatím ve vzdálenosti pouhých 12 km od brněnských okrajových čtvrtí Obřan i Lesné, nedaleko známé jeskyně Býčí skála. Velkým tajemstvím, které patrně nebude rozestřeno, je ztráta obecní kroniky, z níž už v roce 1897 čerpala Vlastivěda moravská. Nezvěstná je od roku 1942, kdy zabalená do voskovaného plátna a uložená v plechové nádobě byla zakopána na humně. Po válce bylo celé humno dokonce přeoráno, ale po kronice jako by se slehla či zavřela zem. Obecní kronika zmizela až v letech po druhé světové válce i v mé rodné Pařezské Lhotě.

    Publikace s bohatstvím zajímavých fotografií připomíná mj. babický Čtenářsko vzdělávací spolek Svatopluk, občanské sdružení zapsané jako spolek Babyka, historii Sboru dobrovolných hasičů i Sokola, sportovního klubu, ochotnického divadla i hodové a masopustní tradice. Krojované hody se slavívaly tři dny. „Čích só hode“ už v Babicích uslyšíte méně často, protože hody jsou finančně i organizačně náročné a také často chybí chasa pro udržování lidových tradic natolik zapálená, aby hody pořádala. Trefně kniha dodává, že vždy a ke všemu je potřeba skupina nadšenců. Až nastane obrat a přestanou nás bavit televize s filmy plnými násilí, nekonečnými seriály a otravnými novelami vzdálenými realitě skutečného života, tak se podaří obnovit vztah k obci a tradicím. To se pochopitelně neobejde bez podpory veřejnosti.

    Další kapitoly jsou v knize věnovány leteckému modelářskému klubu, speleologickému kroužku, včelařům, mysliveckému sdružení, připomínají experimentální pálení dřevěného uhlí, výrobu železa a přírodní krásy obce.

    Slovy i fotografiemi je připomenuta druhá světová válka, která v samotném závěru postihla i Babice, kde se Němci drželi do posledních dnů. Obec zachránilo, že už neměli dostatek dělostřelecké munice. Trojice sovětských stíhaček se zaměřila na německé jednotky v okolí vesnice. Jeden zasažený a hořící letoun se zřítil do polí. Až v roce 1978 byly nalezeny kosterní pozůstatky pilota – gardového poručíka 177. stíhacího pluku 14. gardové divize 5. letecké brigády Alexeje Ivanoviče Menšikova.

BOHUMIL HLAVÁČEK