Antropologická rekonstrukce podoby tzv. „princezny“ z Býčí skály

10.05.2016 16:15

    Metoda rekonstrukce podoby zahrnuje mnoho neznámého a je nereálné očekávat výsledek přesné podoby původní tváře. Přes všechna úskalí, která metoda přináší, se těší stále větší oblibě. Pokud budeme na metodu antropologické rekonstrukce pohlížet z technického hlediska, byla použita trojrozměrná sochařská metoda, která vždy vyžaduje podrobnou analýzu lebky, zaměřující se převážně na její morfologii a rozměry. To vše je následně zahrnuto do konečné podoby rekonstruovaného obličeje. V našem případě se realizace ujala antropoložka Eva Vaníčková z Centra kulturní antropologie ve spolupráci se sochařem Ondřejem Bílkem.

    Pro moravskou archeologii jde o nález přímo zásadní. Učinil jej v roce 1872 Jindřich Wankel, zakladatel moravské archeologie a jeden z předních evropských badatelů druhé poloviny 19. století. Wankel v Býčí skále odkryl jedno z nejbohatších evropských pravěkých nalezišť – jeskynní svatyni ze starší doby železné (označované také jako doba halštatská). Součástí naleziště vedle tisíců předmětů, nádob, šperků atd. bylo i 40 koster dětí a dospělých osob, z nichž přibližně polovina byla žen. Mezi nálezy byla také lebka „princezny“. Toto označení pochází až z 20. století z okruhu rodiny Jindřicha Wankela a posléze i Karla Absolona. Vzhledem k tomu, že Wankel v jednom ze záznamů uvádí, že pod jednou lebkou v Býčí skále byl nalezen zlatý šperk – mohutné kruhové náušnice, které samy o sobě představovaly jeden z nejprestižnějších ozdobných předmětů, který jednoznačně ukazoval na nositelku, jako příslušnici elity své doby (manželku či dceru velmože).

    Z tohoto pohledu jde o nález s výraznou hodnotou, vztahující se k počátkům české archeologie. V každém případě hledíme po rekonstrukci na obličej 30- až 35leté ženy z doby před více než 2 500 lety, a současně do tváře člověka, jenž byl z nějakého důvodu vybrán jako vhodný kandidát pro nejvyšší oběť. Rekonstrukce tváře „princezny“ však není jediným vědeckým výstupem, který se týká světoznámého naleziště Býčí skály. V současné době byla jeskyně zpracována kolektivem autorů Martinem Olivou, Martinem Golcem, Radimem Kratochvílem a Petrem Kostrhunem z pohledu jak archeologie, tak i dějin kartografie a přírodních i společenských věd.

Text a foto: Petr Michl

Sochař Ondřej Bílek u konečného výsledku rekonstrukce lebky. Vedle stojí Petr Kostrhun s originálem lebky.