Odešla další výrazná tvář slavné „hostovské“ éry

Za Janem Trefulkou

    Na nekrolozích je nejsmutnější nejen vědomí toho, že dotyčného už nikdy nebudete moci potkat, ale také přiznání vlastní váhavosti či liknavosti, protože teprve ve chvíli, kdy nějaký člověk už není, si uvědomíte, že jste navždy promarnili příležitost zeptat se dotyčného na věci, které by mohl ozřejmit jen on a na které jste se ho chtěli zeptat už dávno. A protože jste tak do jeho odchodu neučinili, neučiníte tak už nikdy. Pozdě bycha honit…

    Ve věku 83 let zemřel 22. listopadu 2012 ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích na selhání ledvin a zápal plic brněnský rodák, moravský patriot, redaktor, publicista a spisovatel Jan Trefulka. O někom, kdo měl pestré životní osudy, se často píše, že jeho životní příběh by vydal na román. O Trefulkově životních peripetiích platí, že by se na nich uživilo hned několik romanopisců: na obecné škole v Králově Poli byl jeho spolužákem pozdější spisovatel Milan Kundera, na gymnáziu začal studovat za války, v přelomovém roce 1948 nastoupil na vysokoškolská studia v Praze, vstoupil do KSČ, z níž byl ale brzy vyloučen, pracoval pak třeba i jako traktorista, po vojně studoval na univerzitě v Brně, byl programovým referentem, pak redaktorem, opět vstoupil do KSČ, vyryl hlubokou brázdu v redakci vynikajícího časopisu Host do domu, opět byl vyloučen z KSČ, poté pracoval v profesích typu noční hlídač, anebo byl bez zaměstnání, sem tam publikoval pod cizími jmény nebo v zahraničí, po roce 1989 se stal předsedou Obce moravskoslezských spisovatelů a členem Rady České televize, v poslední době ho už bohužel trápily zdravotní neduhy… O jeho díle se lze dočíst v encyklopediích a literárních slovnících, jeho aktivity v úplnosti nebudou popsány nikdy.

    Shodou okolností jsem se někdy v 90. letech minulého století mohl zúčastnit besedy se spisovatelem Pavlem Kohoutem na Pedagogické fakultě v Brně, kterou uváděl právě Jan Trefulka. Řeč přišla i na pověstnou Trefulkovu polemiku, respektive kritiku Kohoutovy někdejší schematické tvorby, již uveřejnil už v roce 1954(!) v Hostu do domu. Dotazů bylo mnoho, času málo. A tak dnes mohu jen litovat, že jsem se Jana Trefulky nezeptal na věci, které mě zajímaly nejen jako novináře, ani tehdy, ani v letech následujících. Zeptat se sice už nemohu, ale aspoň se vrátím k Trefulkovým článkům a knihám. Stojí za to.

JAN MERVART

-- o --

Rozhovor s Janem Trefulkou "Šance pro Moravu" publikovaný v roce 2003 v Příloze KAMU najdete  zde .