Vzpomínka na Viléma Přibyla

06.04.2013 08:10

    Brněnský operní pěvec Vilém Přibyl se stal světově uznávaným a také osobitým pokračovatelem nejlepších tradic českého operního umění. Pojem „Bard“ se právem hodí k jeho jménu, protože takových umělců se nerodí mnoho a talenty jeho typu se objevují nečekaně a velice zřídka. Chceme-li však vystopovat cestu jeho osobnosti, musíme se vrátit do meziválečného období a navštívit umělcovo Náchodsko.

    V rodině náchodského zámečníka a textilní dělnice se o Velikonocích desátého dubna roku 1925 narodil dlouho očekávaný syn Vilém. Po deseti letech strávených v Náchodě se Přibylovi přestěhovali do Hradce Králové. V té době zde byla líheň významných divadelníků a hudebníků, mezi které patřili Jiří Kareš, Norbert Snítil a především Marie Jakoubková, výborná pěvkyně, sbormistryně a zkušená pedagožka.

    Na počátku padesátých let se mezi jejími žáky objevuje také Vilém Přibyl. V Hradci se v té době otevírala nová operní scéna pod názvem „Lidová opera“. Na zájezdu této scény v Novém Městě nad Metují poprvé vystoupil Vilém 27. října roku 1952 v roli Lukáše ve Smetanově opeře Hubička. Ve stejnojmenné opeře zpívala Vendulku profesorka Jakoubková, která mu byla po celé představení velkou oporou. Po pěvecké stránce obstál, ale ještě měl před sebou dlouhou cestu ke zvládnutí profese operního umělce. Nikdo tehdy ještě netušil, že se rodí pokračovatel Karla Buriana, Otakara Mařáka a Beno Blachuta.

    První profesionální smlouvu podepsal ve svých třiceti čtyřech letech v Ústí nad Labem na roli prince ve Dvořákově opeře Rusalka. Ústecká dramaturgie začala využívat jeho pěveckých kvalit ve stále větší míře. Na scéně Janáčkova divadla v Brně hostoval poprvé v roce 1961 ve Smetanových operách, v Prodané nevěstě v roli Jeníka, o tři dny později v roli Dalibora ve stejnojmenné opeře. Stálým členem Janáčkovy opery se stal v roce 1964.

    Cesta na světová pódia se mu otevřela po úspěšném vystoupení na Edimburském festivalu, kde dostal nabídku k hostování v Královské opeře Covent Garden v Londýně na roli Florestana v Beethovenově opeře Fidelio. Anglické kritiky nešetřily chválou a Vilémovi přicházely další nabídky k hostování. Rád se však vracel domů do Brna, kde za léta své činnosti vytvořil mnoho nezapomenutelných rolí, nejen Smetanovských, ale hlavně postav v operách Leoše Janáčka. Nesmíme zapomenout ani na jeho široký písňový repertoár. Měl jsem to veliké štěstí, že jsem od Mistra Přibyla, v době kdy byl na vrcholu své umělecké dráhy, získal několik soukromých pěveckých kondic a mohl nahlédnout do tajů operního umění.

    Od poloviny osmdesátých let již nevystupoval. Onemocněl mozkovou mrtvicí a zemřel 21. července 1999 v Brně.

PETR MICHL

Foto: autor