Thálie – celoživotní láska Libuše Zbořilové

03.04.2013 11:25

    Láskou na celý život se PhDr. Libuši Zbořilové, která se 8. dubna 2013 zařadí mezi sedmdesátníky, stalo divadlo. Brněnská rodačka, žijící od dětských let v Moravském Krumlově, vstoupila na jeviště už v pěti letech. Dcerce notáře JUDr. Františka Poloučka, který byl principálem loutkového divadla, hercem i režisérem dramatického odboru místního Sokola a předsedou městské osvětové besedy, svěřili dětskou roličku v Langrově komedii Obrácení Ferdyše Pištory. Titulní roli hrál její otec. Pohledná a talentovaná dcera nacházela pak uplatnění ve školním divadelním souboru, byla úspěšná na recitačních soutěžích. Už jako metodička osvětového domu ve Znojmě se stala spoluzakladatelkou tamního amatérského souboru Jihomoravského divadla, v němž dva roky hrávala.

    Pozoruhodný je jubilantčin trvalý zájem o vzdělání. Po absolvování střední pedagogické školy studovala při zaměstnání i na střední knihovnické škole, Institutu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy a doktorát získala po studiu teatrologie na filozofické fakultě brněnské univerzity. Vzdělaná a vybavená praxí na Znojemsku se stala nejprve metodičkou pro umělecký přednes, loutkoherectví i amatérské divadlo na Krajském kulturním středisku v Brně a vzápětí vedoucí jeho celého oddělení zájmové umělecké činnosti. Jako člen jihomoravské krajské rady ZUČ jsem měl možnost bezprostředně poznat vynikající organizátorské schopnosti a encyklopedické znalosti Libuše Zbořilové. Rozvíjela spolupráci amatérů s profesionály ve všech oborech zájmové umělecké činnosti, v nichž se formovaly estetické vztahy ke kulturním hodnotám společnosti, systematickou vzdělávací a ediční činnost, osobně vedla školení a kurzy pro amatérské divadelníky. Působila v porotách Jiráskova Hronova, Wolkrova Prostějova, Národní přehlídky vesnických a zemědělských divadelních souborů Krakonošův podzim ve Vysokém nad Jizerou, Hanáckém divadelním máji v Němčicích nad Hanou i Národní přehlídky ruských a sovětských divadelních her ve Svitavách. Léta byla členkou ústředního poradního sboru pro divadlo v Ústavu pro kulturně výchovnou činnost a dodnes se aktivně podílí na tvorbě Databáze českého amatérského divadla.

    Když byla začátkem devadesátých let zrušena krajská kulturní střediska, což nepatří mezi nejšťastnější kroky tehdejšího ministerstva kultury, jihomoravské krajské metodičky ZUČ se dokázaly uplatnit i na jiných pracovištích. Libuše Zbořilová, vybavená zkušenostmi z publikační aktivity v různých denících i časopisech, zakotvila na dva roky v deníku Venkov a po jeho zániku osm let, až do odchodu do důchodu, byla redaktorkou kulturní rubriky deníku Rovnost. Její fundované recenze divadelních inscenací se těšily zájmu nejen divadelních herců a režisérů, ale i veřejnosti. Zajímavý údaj nabízí Databáze českého amatérského divadla, s níž jubilantka dlouhodobě dodnes spolupracuje. S jejím jménem a příjmením je spojeno 2 716 položek. Ve virtuální badatelně Divadelního ústavu se k Libuši Zbořilové váže 291 záznamů a v katalogu jeho knihovny jeden záznam.

BOHUMIL HLAVÁČEK