Prof. Demetzovi (s láskou)...

04.12.2014 21:20

    „Mé první vzpomínky na Brno? Když mi bylo šest let, díval jsem se oknem z otcovy kanceláře v Redutě a pozoroval prezidenta Masaryka, který tu byl právě na návštěvě Zemského muzea – byla to státní návštěva, která z Brna udělala město politiků, stárnoucích legionářů v rozmanitých uniformách, krásných dívek v moravských krojích a pan prezident, pokud si dobře vzpomínám, stál oděn ve světlém letním obleku, téměř bílém…,“ pravil ve středu 26. listopadu roku 2014 v aule brněnské právnické fakulty Masarykovy univerzity PhDr. Peter Demetz. A řekl taky, že do Brna se vrací rád, i když ho tu v listopadu 1944 ve věznici na Cejlu vyslýchalo gestapo... Prof. Demetz, emeritní profesor Yaleovy university, přijal v onu listopadovou středu z rukou rektora univerzity Mikuláše Beka čestný doktorát Masarykovy univerzity ve vědách filologických, a to za světově uznávaný přínos k literárně vědnému bádání a za propagaci české literatury v zahraničí. Mezinárodního věhlasu dosáhl paradoxně proto, že české prostředí zavčas opustil – emigroval v roce 1949. Valnou část profesního života strávil na Yaleově, zčásti též na Columbijské universitě, avšak seznam doktorátů, medailí a ocenění z mnoha koutů Evropy i Ameriky je sáhodlouhý. Ta cesta začala na gymnáziu v Legionářské ulici (nynější tř. Kpt. Jaroše). „K literatuře mne přivedl mladý profesor Robert Konečný, který hned po obsazení republiky skončil v rukou gestapa,“ řekl prof.  Demetz... V centru jeho odborné pozornosti byla pražská německy psaná literatura – jeho dizertační práce na Karlově univerzitě nesla název „Vliv Franze Kafky na anglickou literaturu (1930–1947)“, sledoval práci pražské jazykovědné školy, dění na Moravě, ve Vídni, i v židovských literárních kruzích, a to vždy v duchu Masarykova kritického realismu. Proto taky jedním z jeho posledních edičních počinů je vydání raných Masarykových esejů a polemik k ruským a evropským literárním a duchovním dějinám, k nimž prostudoval téměř neznámé Masarykovy rukopisy z pražského Vojenského archivu, i rukopisy uložené v knihovnách v Harwardu a Pittsburghu. „Toto kritické osvojování Masaryka připomnělo přitom ne tak podněty z anglosaského světa, k nimž se Masaryk hlásil později, jako spíše Masarykovo zamlčované zakořenění v německé, resp. rakouské literatuře a kultuře,“ konstatoval ve svém laudatio při udílení doktorátu prof. Demetzovi PhDr. Roman Kopřiva. Udělením doktorátu se Masarykova univerzita připojila k dlouhé řadě těch, které tak učinily již před lety.

LADISLAV VENCÁLEK

Foto: autor

Psáno pro KAM v Brně.

.