Pianistka Věra Lejsková oslaví pětaosmdesátiny
27.09.2015 13:15
Pianistka, hudební pedagožka a publicistka Věra Lejsková se dožívá 1. října 85 let. Klub moravských skladatelů, Nadace Leoše Janáčka, Nadace Ochranného svazu autorského Partnerství a Nadace Český hudební fond pořádají k jejímu životnímu jubileu 5. října od 19 hodin komorní koncert. Jeho dějištěm bude koncertní sál Konzervatoře v Brně v Lužánecké ulici č. 14, na které jubilantka 34 roků pedagogicky působila. Na tomto zahajovacím koncertu sezony 2015–2016 zazní vedle skladeb Vlastimila Lejska i díla Pavla Blatného a Jana Šimíčka. Interprety budou Jana a Jiří Hrubých, Renata a Milan Bialasovi, Igor Ardašev, Lubomír Čermák a Jan Šimíček.
Jubilantku, pocházející z Žeravic u Kyjova, přivedly ke studiu na brněnské konzervatoři a Janáčkově akademii múzických umění hudební tradice jejího rodného kraje. Při studiu poznala svého budoucího manžela a uměleckého partnera, pianistu, hudebního skladatele a pedagoga Vlastimila Lejska. Vytvořili spolu legendární klavírní duo, které se proslavilo i v zahraničí. V jeho podání měla premiéru celá řada skladeb soudobých autorů nejen českých, ale i například Benjamina Brittena a Daria Milhauda, s nimiž je také pojilo osobní přátelství. V roce 1978 Lejskovi založili Schubertovu mezinárodní soutěž pro klavírní dua. Na hudební nosiče natočili 40 skladeb, více než 700 skladeb natočili v českých i zahraničních rozhlasových stanicích. Na koncertech se představili i se dvěma desítkami orchestrů a s více než 50 dirigenty.
Záslužná je aktivita Věry Lejskové v Asociaci hudebních umělců a vědců, v Klubu moravských skladatelů a v organizačním výboru Schubertovy soutěže. Zpracovala a publikovala historii moravských hudebních rodů. Její loni vydaná dvojkniha Moravské hudební rody a Zajímavé osudy zapomenutých, graficky upravená Petrem Švábem a ilustrovaná díly z tvorby malíře Vladimíra Vašíčka, sleduje prolínání talentu mezi jednotlivými generacemi, a to vertikálně i horizontálně. Nejen těch známých, ale i těch, na které se už poněkud zapomnělo, i když jejich umělecký odkaz není o nic méně významnější a nachází na prahu třetího tisíciletí vděčné posluchače mezi zájemci o hudební tvorbu – od rodů Ambrosových, Ardaševových a Axmanových až po rod Zouharových. Rád připomínám manžele Zouharovy – skladatele, hudebního skladatele a pedagoga Zdeňka (1927–2011) a jeho manželku pianistku Věru (1928–2015), protože právě oni nás v roce 1961 s Lejskovými seznámili a zasloužili se o zrod přátelství s těmito vynikajícími umělci. I díky nim jsme se dověděli, že Vlastimil měl široký okruh zájmů od kuchaření přes filmování, speleologii, zeměpis až po astronomii.
Věra Lejsková měla ráda všechny skladby, které se rozhodla hrát, ale nejvíce ty Dvořákovy, Brahmsovu Sonátu pro dva klavíry, Schubertovu Fantazii f-moll a Lejskovy Balady z Moravy. Z desítky vydaných Věřiných knih mne zvlášť zaujala ta s názvem Muzikantská namlouvání. Vracím se i ke knize Historky z Rejvízu: co všechno odnes čas. Na Rejvíz jsme totiž za Lejskovými jezdívali trabantem v létě i v zimě. Bylo nám tam dobře, rádi jsme se tam vraceli.
Manžel jubilantky zemřel před pěti roky ve věku nedožitých 83 let. Z vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis přišlo letos na trh cédéčko Vlastimil Lejsek a jeho klavír, nabízející více než hodinu a čtvrt ze skladatelské tvorby tohoto umělce. Naplnit jeho odkaz – žít, hrát a tvořit pro radost – má i nová mezinárodní soutěž, věnovaná této velké osobnosti brněnského hudebního života. Tato I. mezinárodní soutěž Vlastimila Lejska pro klavírní dua bude v Brně ve dnech 13. a 14. listopadu. Při psaní těchto řádků vzpomínám na Vlastimilovy návštěvy u nás doma, i na to, že na klavíru Bössendorfer, patřícímu našemu synovi Honzovi, nás oblažil interpretací slavných Beethovenových sonát Appassionaty a Měsíční svit. Prožívali jsme s ním a jeho chotí pohodové chvíle.
BOHUMIL HLAVÁČEK
