Pavol Seriš: Brňáci jsou moc fajn, mají dobrý vztah k divadlu i k vínu

19.07.2018 10:35

    Herec, klaun, tanečník, scenárista, filolog, milovník absurdního humoru a především mimořádný talent, který pochází ze slovenského Trenčína, kde vystudoval známé Gymnázium Ľudovíta Štúra. Po maturitě se vydal na Západ, přesněji řečeno na vysokoškolská studia do Brna. Tím talentem je dnes dvaatřicetiletý Pavol Seriš.

    Sedíme spolu v našem bytě v Jaselské ulici. Je polovina července 2018 a za okny přízemního bytu „zuří“ již přes dva měsíce rekonstrukce parovodu, který má údajně ušetřit odběratelům tepla v naší a okolních ulicích 8 až 15 procent nákladů. Tak aspoň praví propagační leták společnosti Teplárny Brno. Ptám se u minerálky Pavla Seriše, zda by nechtěl napsat na toto téma nějakou jednoaktovku. Umělec se mé otázce krátce zasměje a říká, že si to rozmyslí, protože má k Brnu velmi pozitivní vztah. Jistý problém vidí momentálně jen v městské dopravě, protože kvůli častým zácpám občas nestíhá.

    Po maturitě v Trenčíně se rozhodoval, kam půjde studovat. Dostal se totiž zároveň na několik vysokých škol a rozmýšlel se mimo jinými mezi Prahou, Bratislavou a Brnem. Jihomoravská metropole, kam byl přijat na Filozofickou fakultu MU, nakonec zvítězila. Svou roli v tom samozřejmě sehrál i fakt, že jeho přítelkyně a nynější manželka Romana byla přijata ke studiu medicíny taktéž na brněnské Masarykově univerzitě. Pavol vystudoval nejprve angličtinu a norštinu na Masarykově univerzitě. Ke studiu cizích řečí se přihlásil z toho důvodu, že ho jazyky vždy bavily, protože rád cestuje a autostopem projel velkou část Evropy. Jako divadelník vystupoval se svými autorskými inscenacemi ale i na festivalech v řadě neevropských zemí. Patřily k nim například i takové exotické státy, jakými jsou Maroko, Kuvajt nebo Írán.

    Hned po absolvování zmíněné fakulty byl Pavol Seriš přijat na JAMU. Po čtyřdenních přijímačkách se dostal na studium tříletého oboru do Ateliéru klaunská scénická a filmová tvorba. „Nyní se to jmenuje Ateliér fyzického divadla a na JAMU ho založil světově proslulý mim Ctibor Turba,“ říká Seriš. Dodává přitom, že se mu v Brně velmi líbí. Brňáci jsou podle jeho slov moc fajn, mají dobrý vztah k divadlu, k vínu a zábavě. Zdůrazňuje, že manželka je rovněž v Brně spokojená. „Po studiích si sehnala dobré místo ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích, na Klinice infekčních chorob. Je dobře, že si nebere práci domů,“ směje se Seriš. Čekám, že přitom nějakým pohybem předvede infekční nemoc. Dokáže totiž zahrát snad úplně všechno.

    Pavol Seriš a jeho kolega ze studií na Janáčkově akademii Filip Teller vystupují společně ve vlastním představení s názvem „Čecháčci a Čoboláci“. V něm opakovaně zazní, že Češi mají značný smysl pro humor. Očividně je však tento rys vlastní i Serišovi, který je nejen vtipný a velmi pohotový, ale působí rovněž nesmírně věrohodně, ať už předvádí ve hře z prostředí supermarketů „Pri kase“ nakupující důchodce, v komedii „Chutilo vám, páni?“ různé typy číšníků nebo v pohybovém divadle o zoologické zahradě třeba měňavku. Je nadán vynikajícím pozorovacím talentem. V repertoáru má pět monodramat a intenzivně píše další.

    Když po více než hodině končíme naše posezení u minerálky, ptám se, zda si nechce založit v Brně, kde se mu tak moc líbí, vlastní divadlo. To Pavol Seriš jednoznačně odmítá, ale zdůrazňuje, že i nadále chce spolupracovat se zdejšími i mimobrněnskými divadly. Jmenuje přitom Divadlo Bolka Polívky, brněnské Národní divadlo nebo Slovácké divadlo v Uherském Hradišti. Před nedávnem dokončil a obhájil svou dizertační práci, v níž zkoumal devět autorských inscenací Bolka Polívky z let 1972–1987. Na něm oceňuje i to, že fandí mladým hercům. Vedle Polívky si velmi váží například Arnošta Goldflama, Martina Františáka nebo Petra Osolsoběho.

    U Serišů očekávají radostný příchod nového potomka. Termín lékaři určili přesně na den 100. výročí vzniku Československa. Vzhledem k Serišově skvělému pozorovacímu talentu a schopnosti vcítit se do situace, pevně věřím, že 28. říjen, tento významný den pro oba naše národy i jeho vlastní rodinu pak někdy v budoucnu originálním způsobem ztvární na jevišti.

KRISTIÁN CHALUPA

 

Foto: Kuba Jíra a Šimon Šiplák