Osmého října na sokolských hradbách…

    V těchto dnech probíhají v Brně a v Jihomoravském kraji, a ve všech městech a dědinkách v českých zemích vzpomínkové akce.  V Brně na Nové radnici a na budově Krajského úřadu vlají sokolské vlajky, vyzdobeny jsou všechny sokolovny v Jihomoravském kraji, brněnské tramvaje po celý měsíc jezdí se sokolskými vlaječkami, fontánu před Janáčkovým divadlem obohatily sokolské motivy, do Brna přijeli sokolové z mnoha zemí, konají se konference…

    A všude je zdůrazněn 8. říjen…

    Toho dne v roce 1941 byli na přímý rozkaz říšského protektora Reinharda Heydricha zatčeni vrcholní představitelé sokolské organizace. O několik dní později podepsal Heydrich výměr, jímž rozpustil Českou obec sokolskou. Rozběhlo se zatýkání nejen sokolských činovníků, ale i řadových členů Sokola. Ve věznicích a koncentračních táborech skončilo přes jedenáct a půl tisíce sokolů, mužů a žen, 1 176 bylo popraveno, dalších 2 176 zemřelo ve věznicích a koncentračních táborech…

    Proto byl v tomto roce 8. říjen označen jako Památný den České obce sokolské a současně jako Významný den České republiky…

    V brněnských ulicích, pojmenovaných po významných sokolských osobnostech, vězněných, nebo popravených za Protektorátu, se objevily poutače, připomínající jejich osud. V Grohově, Tomešově, Jana Uhra a některých dalších.

    My připomínáme osud prof. PhDr. Bohumila Kladivy, rodáka z Křtin, profesora brněnské české techniky a Masarykovy univerzity, kde učil astronomii a geodesii. V letech 1924–1925 a 1933–1934 byl děkanem odboru inženýrského stavitelství a zeměměřičského inženýrství, zatčen byl v den vypuknutí 2. světové války 1. září 1939, vězněn v Brně na Špilberku a Pod kaštany. Propuštěn byl s podlomeným zdravím. Zemřel v Brně 8. října 1943...

    Vzpomeňme ještě, že sokolské myšlenky zapustily v našich zemích kořeny koncem devatenáctého století, v Brně byl dominantní zejména Sokol Brno I, se stadionem na dnešní Kounicově. Tamní sokolové dali nejen Brnu, ale všemu sportovnímu světu řadu rekordmanů a významných osobností. Připomeňme Sokol Brno II, po mnoho let s centrem na Francouzské ulici, v časech k sokolstvu nevlídných přejmenovaný na Teslu – ale podobně se stalo všem sokolským jednotám. A že jich bylo. Před druhou světovou válkou měla už každá větší obec v českých zemích sokolovnu, nejen k povzbuzení těla, ale i ducha.

    Sokolská myšlenka přežila nejeden útok, prožila vzestupy i zatracení. Poslání sokolstva je ale stále aktuální. Zejména dnes. Nejen pro morální hodnoty, ale… udělá vaše vnouče, milí dědečkové a milé babičky, co jste léta prožili se Sokolem, kotrmelec? Tedy, po novu kotoul? Budiž, kotoul… Kotrmelců už bylo dost.

Text a foto:
LADISLAV VENCÁLEK