Několik drobtů od stolu Věry Hofmanové-Legátové

Nebýti "in"

    Teď máme zázračné slůvko býti in, jít s dobou. A je s tím spojena jedna věc, totiž, že ti, co jdou s  dobou, netolerují, že někdo netouží býti in. Já jsem před druhými často ztrácela tvář. Tak na zájezdu se skupinou neznámých osob jdeme ulicí, všichni se zastavují v supermarketu, já mizím a u všech jsem špatná. Říkala jsem: Baby, stůjte třeba od rána do večera před výkladem a uvažujte, jestli ty fusekle jsou hezčí než ty u nás. Dělejte to, já vám budu ještě tleskat, jen mi dovolte, aby mě to nezajímalo. A ony: Jsi přece ženská, musíš se o to zajímat!  Mně vadí ta úděsná intolerance. Za mnou někdo přijde, a co říkáš tomu a tomu: – Neznám ho! – To je přece ten co hraje na buben ve skupině Futro!. A já nejen, že toho chlapa neznám, ale ani nevím, co je to Futro – a už jsem podčlověk, nejsem in. Jenže já nejsem in zásadně, protože mě nebaví být in.

O době již minulé

    Bez ohledu na to, co vyznávají, dělím lidi na spravedlivé a nespravedlivé, tolerantní a intolerantní. Nesoudím a neodsuzuji, jen toho, kdo úmyslně škodil druhým. Pokud v sobě máte nějaké obranné látky proti chřipce, nemůžete být pyšný, že jste chřipku nedostal. Život není nikdy lineární, to je vždycky integrál. Nejdůležitější korektor je jedinec sám. Vždycky jsem si říkala: Holka, co k tomu můžeš kecat, když jsi něco takového nezažila. Jenomže tuto výstražnou ceduli před sebou má málokdo. Vždycky se líp soudí ten druhý, než že by člověk vkročil do svých vlastních omylů.

Zoon politicon

    Moc bez zodpovědnosti, to je na pováženou. Něco takového může existovat výhradně v lidstvu, ne v živočišné říši. To je fenomén, který si lidstvo vydobylo, že vládnout může blbec. To se ve zvířecí smečce nemůže stát, to by bylo po smečce, nestalo by se to, protože blbce by ostatní vykousali nebo zakousli. My jsme si vydyndali fenomén moci bez základního parametru – zodpovědnosti.

Zaznamenal (j.š.)