Vzpomínka na redaktora Tondu Hančla

Lidé, na které se nezapomíná…

22.10.2013 10:40

    Objevil jsem dnes ve svém archivu (teprve některé věci vybaluji po loňském stěhování) zajímavý dopis. Dnes už můžu říct, vzácný dopis. Poslal mi ho v roce 2002 Tonda Hančl. Znáte? Už někteří nevíte, kdo to byl? Tak se pěkně posaďte a čtěte.

    „Narodil jsem se v roce 1927 v menší obci Bříza, poblíž hory Říp,“ píše Tonda Hančl, „a v roce 1948 jsem nastoupil v kladenském týdeníku Svoboda jako redaktor. Na Kladně byly moje první novinářské začátky. Pak jsem pracoval v různých redakcích (Plzeň, Praha, Mladá Boleslav, Ústí nad Labem, Zlín, Ostrava a nakonec v Brně), ale v roce 1951 jsem přešel pracovat jako dělník do znojemského Motorpalu. V roce 1951 jsem se též oženil  s Jindřiškou Kvardovou a až do roku 1956 jsem bydlel v Božicích (na pozdějším Masaříkovém, pozn. -lan-). Pro moji dceru Stanislavu (nar. 1956) Hančlovou, později Polákovou, se Božice staly rodnou obcí. Byl jsem také spoluzakladatelem fotbalového oddílu a funkcionářem Sokola Božice.

    V roce 1956 za mnou přijel tehdejší šéfredaktor Rovnosti Svatopluk Turek a přemlouval mě, abych se vrátil k novinám. Přemluvil mě, a tak jsme se v roce 1956 stěhovali do Brna. Do Rovnosti jsem nastoupil opět jako redaktor, později jako sekretář redakce, až do mého důchodového věku v roce 1987.“ V dopise z 30.6.2002 mi Tonda Hančl dále píše: „Stále jsem členem Syndikátu novinářů, pracuji jako publicista pro různé noviny a časopisy. V poslední době jsem se stal také externím spolupracovníkem České televize, která mj. natáčí desetidílný seriál o historii českého cirkusu. Jeden díl bude trvat 60 minut a bude promítán patrně v zimních večerech roku 2003 (to byl, pozn. -lan-). Pracuji tam jako odborný poradce, a to jenom proto, že jsem se jako novinář zabýval zábavním uměním, zejména cirkusy, magií a varieté. Současně pracuji na další knize o cirkusu, která by měla spatřit světlo světa v příštím roce (spatřila, pozn. -lan-). Za mého pobytu jsem zde získal hodně dobrých přátel, mezi ně patřil i Jožka Novák. Byl to dobrý holič, vinař i kouzelník-amatér.“ Tolik z dopisu Tondy Hančla. O kouzelníkovi Gastonovi třeba někdy příště.

    Tonda Hančl zemřel v roce 2012. Jsem rád, že jsem ho poznal. Jsem rád, že jsem našel jeho dopis. A jsem rád, že takový člověk žil několik let v Božicích, na pobyt v Božicích byl hrdý a zůstalo zde po něm hodně dobrého. A jak mi napsal na závěr dopisu: „Mějte se a smějte se! Někdy na viděnou! Zatím ČAU! Tonda.“

    K tomu dodávám: Potkali jsme se na pohřbu paní Kvardové, věnoval mi své knihy i s věnováním a již před rokem jsem o něm psal – 20. 2. 2012 ve věku 84 let totiž zemřel.

LADISLAV NEVRKLA

(Publikováno na webu ProBožice 20.4.2013)