Joža Barvič, první český knihkupec v Brně

26.01.2013 16:30

    Joža Barvič se narodil 14. srpna 1853 ve Velkých Karlovicích. Ke knihkupectví se dostal oklikou: nedokončil studia na německé reálce v Novém Jičíně a na krátkou dobu se stal úředníkem Reichových skláren. Následovala vojenská služba v Olomouci a po ní teprve učení v olomouckém knihkupectví pana Žákovského. Odtud už vedla cesta do Brna, ke knihkupci Františku Karafiátovi, který Jožu přijal jako pomocníka ve firmě. Starší bratr František, advokát v Holešově, přiměl Jožu, aby se pustil do samostatného podnikání. Žádost o knihkupeckou koncesi úřady ale několikrát zamítly (do věci se vložil dokonce sám ministerský předseda Taaffe, podle kterého prý bylo v Brně knihkupectví dost). K Barvičovu štěstí přišla zrovna do konkurzu stará brněnská firma Griesmayer a Glück. Její majitel Hofman se za 1 000 zlatých své koncese zřekl v Barvičův prospěch. Ten sice musel ještě Hofmanovi hodně doplatit, ale inzerátem v Moravské orlici mohl 12. července 1883 veřejnosti oznámit, že v Rudolfské (dnes České) ulici číslo 4 otevírá knihkupectví, obchod hudebninami, zbožím uměleckým, papírem a pomůckami školními. Zdůrazňoval přitom, že jde o podnik ryze český a určený "všem Moravanům, hlavně Čechům brněnským". Firemní štít byl vyveden ve třech slovanských barvách a samozřejmě v české řeči. To všechno byl v převažujícím německém prostředí tehdejšího Brna odvážný počin, který vzápětí doznal "patřičnou" odezvu. Němečtí výrostci krám napadali, vývěsní štít znečišťovali a ničili, fyzicky napaden byl i sám Barvič. Konec řádění učinil až městský magistrát, který dal k obchodu postavit stráž.

    Joža Barvič se stal prvním úspěšným brněnským českým knihkupcem a šířil dobrou českou knihu. Roku 1896 navštívil Rusko a stal se i nadšeným rusofilem, což k jeho oblibě "nahoře" rovněž nepřispělo. V roce 1897 rozšířil svůj podnik o prodejnu na brněnském nádraží, otevřel pobočky v Zábřehu a ve Vyškově. Dostal se však do finančních potíží (možná i pro zálibu v kartách). Na radu přátel přijal za společníka svého vyučence, královopolského rodáka Josefa Novotného. To se ukázalo jako šťastný krok. Schopný a pracovitý Novotný zřídil knihkupectví v Králově Poli, původní prodejnu v centru města přestěhoval do nových prostor (dnes Česká 13), později koupil celý dům. Kromě vlastního prodeje se zde provozovalo i nakladatelství, obrazárna, hudební salon. Vystupovali v něm například Rudolf Firkušný, Rafael Kubelík, navštěvoval jej i Leoš Janáček. Kolem nového kulturního střediska se soustředili představitelé českého národního života v Brně, novináři, spisovatelé, hudebníci i výtvarníci. Barvičův sen se naplnil, on sám však už neměl dost sil pouštět se do nových aktivit. Ze společenství ve firmě v roce 1919 vystoupil a sledoval dění ze svého bytu na Solniční ulici. Josef Novotný jako jediný majitel však vedl podnik dál pod názvem Barvič a Novotný.

    Joža Barvič byl nejen průkopníkem českého knihkupectví v Brně. Byl i nadšeným vlastencem, činovníkem brněnského Sokola (pomáhal na svět sokolskému stadionu na Kounicově ulici), podporoval české divadlo i školy. Zemřel 3. ledna 1924. Jeho pohřbu se zúčastnily davy lidí. Od roku 1997 má čestný hrob na Ústředním hřbitově v Brně a je po něm pojmenována ulice v Masarykově čtvrti.

JANA ČIPÁKOVÁ