Jeníkovi Steklíkovi

Povídá mi jedna slečna
já miluju staré mistry
Moneta i Picasa
Povídám jí slečno
do frasa
já miluju Jeníka
Steklíka
Jedním vrzem pera
namaluje
∞
et cetera et cetera

    Říkanka ta vznikla v lednu 2014 u příležitosti výstavy Partitury pro možnou hudbu neboli každou příležitost, která se konala v Památníku Leoše Janáčka v Brně na Smetanově ulici. Jeník Steklík tam vystavoval spolu se svou německou kamarádkou Annegret Heinl noty – resp. notové papíry, do jejichž linek vnášeli oba své pocity, nálady a představy. Paní Heinl do těch linek tuší vkreslovala všelijaké jakoby mořské přílivy a odlivy, které zřejmě zaplavovaly její duši, Jeník, věren své vášni, papír propaloval cigaretou, drolil naň popel, no a v pozvánce se říkalo, že ty noty mají sloužit výkonným hudebníkům k realizaci. Inu, bylo to pokračování v nekomerční a nekonformní tvorbě, s níž Jan Steklík po pět desetiletí dobýval literární i neliterární časopisy a noviny a výstavní síně doma i za hranicemi. Jeník Steklík zemřel v sobotu 11. listopadu 2017. Večer před tím ještě pobýval v hospodě na pivu. Na věčnost odešel ve spánku. Mezi námi zůstávají jeho performance a happeningy, jak uměnovědci nazývají všelijaké legrácky ve výstavních síních i v přírodě, zůstává jemná kresba drahými ocelovými perky, jež si Jeník nechával posílat z Anglie, či která mu obstarávali jeho zahraniční ctitelé a ctitelky. Popravdě, jemná linka jeho kreseb, z nichž se po dlouhá léta před i ponormalizačních časů těšili především čtenáři brněnských měsíčníků Host do domu, Věda a život a časopisu ochránců přírody Veronika, a které mu zajišťovaly skrovné bydlo, nebo jeho ňadrovky, zdánlivě dehonestující ženství, odhalují z Jeníkovy křehké psychy více než všeliké kousky spjaté s Křížovnickou školou jemného humoru bez vtipu, kterou Jeník založil s Karlem Neprašem v dobách pražského pobytu. Jan Steklík se narodil v Ústí nad Orlicí v roce 1938 a v tomto městě, v rodné vilce se zahradou a kočkami jeho družky Marie také skonal. Kresbičkami zde uvedenými (a řadou jiných) vyzdobil knížku Pozdní sběr, která vyšla v roce 2016.

LADISLAV VENCÁLEK