Historička Milena Flodrová osmdesátnicí

21.1.2015 08:05

    Historička Milena Flodrová, žijící od svých čtyř let v Brně a dožívající se 24. ledna osmdesátin, postavila tomuto městu mezi Prahou a Vídní pomník. Na nejvyšší odborné úrovni vytrvale a neúnavně Brňanům ukazuje, že jejich město má spletité a zajímavé dějiny, které by měli znát a vážit si především toho, co se mu podařilo a daří i nyní. Varuje také před vynášením povýšených, odsuzujících a kritických ortelů lidmi, jimž město nijak k srdci nepřirostlo, vidí na něm jen chyby a nedostatky, aniž by sami udělali to nejmenší k jejich odstranění.

    Tím pomníkem jsou desítky publikací. V naší knihovně nechybí Brno v proměnách času s autorčiným věnováním, půvabné Brno aneb Trocha povídání jak se Brno velkým Brnem stalo a jeho ulice ke svým jménům přišly s ilustracemi Stanislava Sedláčka ani druhé přepracované a rozšířené vydání reprezentační publikace Brno – město uprostřed Evropy, jejímiž spoluautory jsou Erika Báňová, Jaroslav Štěpaník, Miloš Strnad a Pavel Ciprian. Tím pomníkem jsou i stovky veřejných přednášek, rozhlasových besed a článků v novinách.

    Patřím k těm, kteří neznají jen to, že historička Milena Flodrová pracovala v letech 1957 až 1991 v Muzeu města Brna na Špilberku a že středem jejího zájmu bylo Brno a jeho dějiny od středověku po současnost, zejména jeho řemesla, topografie, památky a osobnosti. Oba jsme svůj život spojili i s působením v brněnském Valašském krúžku, založeném v roce 1946. Milena byla v tomto souboru lidových písní a tanců, který naše lidové umění reprezentoval i na mezinárodních folklorních festivalech a slavnostech ve dvanácti evropských zemích, skutečně vynikající tanečnicí. Byla i jednou z vedoucích tanečního souboru, podílejících se na nácvicích a choreografické tvorbě.

    „A my, cérky, jsme se v krúžku naučily i vyšívat, vařit charakteristická valašská jídla, znát obyčeje celého roku, ba i základy lidového léčitelství“, připomněla v publikaci, vydané k padesátinám tohoto kolektivu zájmové umělecké činnosti.  Přiznávala, že kdykoliv ji vybude čas a může zajít do společnosti těch, s nimiž ji toto tajemné „krevní“ pouto svazuje, má slavnostní pocit. A pak už stačí jen první tóny muziky, aby cosi v ní začalo zpívat.

    Pocty, jichž se Mileně Flodrové dostalo a mezi nimiž mají výrazné místo Cena města Brna 2000 a Ceny Jihomoravského kraje 2006, jsou vskutku zasloužené.

BOHUMIL HLAVÁČEK