200 let od narození Richarda Wagnera
21.05.2013 10:15
Významný představitel hudebního romantismu, skladatel Richard Wagner se narodil 22. 5. 1813 v Lipsku. Vyrůstal pod vlivem německého nacionalizmu, který byl hybnou silou té doby. V přísně bachovské tradici získával hudební základy u kantora Theodora Weinliga. Svým uměleckým zaměřením i orientací stál Wagner na straně pokroku. Na cestách světem získával stále nové muzikantské zkušenosti. Několikrát navštívil Čechy, hlavně západočeské lázně, kde se mu velice líbilo. Po návštěvě Rigy a Paříže přijíždí do Drážďan, kde byl v roce 1843 jmenován kapelníkem Drážďanské opery. Šest let strávených v této opeře mělo velký vliv na jeho umělecké dozrávání. Nejen že zde uvedl svojí operu Rienzi, a Bludného Holanďana, ale také na podzim roku 1845 i operu Tannhäuser. Pro své revoluční politické názory je však nucen uprchnout z Německa a žít v několika zemích. Nejprve v Lotyšsku, dále ve Francii, Itálii a několik let také ve Švýcarsku. V letech strávených ve vyhnanství pracoval na opeře Lohengrin, která byla v roce 1850 uvedena ve Výmaru a až v roce 1865 následovala premiéra opery Tristan a Isolda. O tři roky později zde byla premiéra opery Mistři pěvci Norimberští. Společně s Hectorem Berliozem a Franzem Lisztem vytvořil trojici zakladatelů novoromantismu, průbojného uměleckého směru, který opouští zaběhnuté hudební formy. Wagner tvořil širokou linii hudebního proudu, odstranil uzavřená operní čísla a v harmonii i v orchestru uplatnil množství nových výrazových prvků. Wagnerovo hudební drama znamenalo jeden z největších činů v oblasti umění 19. století a vycházelo z revolučního přesvědčení autora. K ideovému zlomu však dochází u Wagnera v padesátých letech, který jej vzdálil od revolučních myšlenek a učinil ho stoupencem mocenské ideologie. Postupem času vznikal rozpor mezi jeho dílem dříve koncipovaným a osobním postojem. Do německého světa nepronikla jeho tendence společenské kritiky, ale kult nadčlověka, reprezentanta germánství. Wagnera nepřiměřené sebevědomí přimělo ke stavbě vlastního divadla v Bayreuthu, v němž jsou hrána pouze jeho díla a tak se tento operní dům stal střediskem kultu s myšlenkou nadlidství germánské rasy. Jeho opera Prsten Nibelungův byla celá provedena na podzim roku 1876 právě v tomto divadle. Posledním jeho dílem byla scénická posvátná slavnostní hra Parsifal s premiérou v červenci roku 1882 také v Bayreuthu. O Parsifalovi se dá říci, že je dílem stáří a posunu myšlení k náboženské mystice. Wagner zde zcela opouští bojové principy svého života a zdůrazňuje, že pouze soucitem lze vykoupit vinu a utrpení. Richard Wagner zemřel ve věku 69 let v Benátkách.
Text a repro foto: PETR MICHL
Vlevo: Plaketa s portrétem R. Wagnera. – Vpravo: Kostým z opery Lohengrin.