Povědomí o práci soutěžních úřadů je nejen u nás dost nízké

Již čtrnáctým rokem se v brněnském sídle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, na třídě Kapitána Jaroše v Brně, konala dvoudenní mezinárodní Svatomartinská konference. V letošním roce si ÚOHS připomíná 30 let od svého založení. V průběhu prvního dne na prestižní konferenci vystoupil kromě jiných odborníků se svým příspěvkem místopředseda soutěžního úřadu Kamil Nejezchleb.

Do funkce místopředsedy byl Nejezchleb jmenován předsedou antimonopolního úřadu Petrem Mlsnou letos v dubnu. Ve funkci vystřídal Hynka Broma, který po dvanácti letech úřad opustil. Nejezchleb přišel na ÚOHS v roce 2008 a v rámci své profesní i akademické oblasti se specializuje na právo hospodářské soutěže, zejména na problematiku zakázaných dohod, jejich odhalování a využití ekonomických metod v ochraně hospodářské soutěže.

„Bude třeba sledovat aktuální dění na trzích, kde s ohledem na probíhající pandemii dochází ke změnám v chování a uvažování spotřebitelů i podnikatelů a mění se tak podmínky jejich fungování. Ač pochopitelně chci, aby Sekce hospodářské soutěže byla soutěžitelům partnerem a působila preventivně a osvětově, v případech zjevných tvrdých porušení hospodářské soutěže, typicky kartelových dohod, či vylučovacích praktik dominantních soutěžitelů, nebudu váhat postupovat tvrdě a přikročit k vysokým sankcím,“ řekl brzy po svém nástupu do funkce nový místopředseda Nejezchleb. Ve svém dopoledním vystoupení na Svatomartinské konferenci kromě jiného hovořil o soutěžní advokacii, osvětě a aktivitách v oblasti osvěty a o „hospodářskosoutěžní“ gramotnosti. Je v každém případě velmi užitečné, že tato důležitá problematika od řečnického pultu z úst místopředsedy Nejezchleba v první den konference zazněla. Z osobní zkušenosti totiž moc dobře vím, že povědomí o činnosti a kompetencích antimonopolního úřadu je v České republice stále relativně nízké. Jediné, co pro nás může představovat jakousi malou útěchu, je fakt, že ani v dalších státech skutečná informovanost o práci antimonopolních úřadů není na vysoké úrovni a veřejnost má často velmi laické představy o fungování úřadu. Proto je nutno na tomto poli udělat ještě hodně osvětové práce.

Během mého přibližně čtrnáctiletého působení na ÚOHS (1999-2013) jsem měl možnost navštívit soutěžní úřady a odborné akce na toto téma v Německu, Španělsku, Maďarsku, Norsku a v dalších státech. Prakticky všude jsem od pracovníků těchto institucí slyšel podobné stížnosti na malý zájem široké veřejnosti o práci tamních úřadů pro hospodářskou soutěž. Veřejnost nezřídka nerozumí složitosti procesu rozhodování a vynáší laické soudy. Asi jedinou výjimku jsem zaznamenal před patnácti lety v Moskvě. Předseda ruské Federální antimonopolní služby (FAS) Igor Artěmjev tehdy konstatoval, že jím řízený úřad se v Rusku těší poměrně slušné popularitě. Veřejnost prý ráda cituje slogan: „FAS NA VAS“. Když jsem se Artěmjeva zeptal, zda zná autora tohoto vtipného sloganu, odpověděl, že netuší. Dodal, že asi novináři. O něco později se ke mně naklonil jeden z přítomných ruských kolegů a trochu poťouchle mi pošeptal, že autorem sloganu FAS NA VAS je sám předseda Artěmjev, který takto před vrchností v Kremlu chytře zdůrazňuje význam instituce, kterou řídí. Na Igora Artěmjeva vzpomínám jako na velmi komunikativního státního úředníka. Během neformální večeře v Českém domě v přítomnosti tehdejšího předsedy ÚOHS Martina Peciny Artěmjev nejdříve pochválil plzeňské pivo. Zdůraznil, že v soutěži s německými pivními značkami je podle jeho názoru jasným vítězem pivo z Plzně. Možná by někdo z kompetentních pracovníků ÚOHS mohl popřemýšlet a pro nadcházející další tři desítky let hospodářské soutěže v ČR vymyslet také nějaký úderný slogan určený široké veřejnosti. Svatomartinská konference, odborné semináře a podobné akce jsou určitě velmi důležité, ale účastní se jich jen poměrně úzký okruh lidí. Osvěta, o které hovořil místopředseda úřadu Nejezchleb, by měla mít také trochu jiný než pouze odborný rozměr. Rozměr s orientací na laickou veřejnost.

Kristián Chalupa