Židlochovice nejsou zrovna nejznámější město

04.02.2015 09:55

    Studenti kvinty a oktávy Gymnázia Židlochovice sondovali v brněnských ulicích v rámci semináře z českého jazyka, jaké mají obyvatelé a návštěvníci jihomoravské metropole povědomí o Židlochovicích. Podařilo se jim kontaktovat téměř čtyři stovky lidí. Většina jich byla přímo z Brna (213), z blízkého okolí (57) a z ostatních částí Moravy (72), zbytek byl z Čech a vyskytlo se i pár cizinců.

    Kde město leží, vědělo bezpečně 131 dotázaných, 125 to vědělo pouze přibližně a 139 to nevědělo vůbec. U otázky „Co vás jako první napadne při vyslovení jména města Židlochovic?“ naprosto jednoznačně převažovala odpověď, že zámek a zámecký park. Tak se vyslovilo 117 respondentů. Daleko za touto skupinou zůstal kopec Výhon a rozhledna Akátová věž (26 odpovědí), vinařství (24) a různé služby, jako restaurace, Penny, cukrárna aj. (22). Následoval most přes Svratku a řeka sama (14), sport a kultura, zejména cyklostezka a badminton (10). Méně než deset odpovědí bylo: blízký člověk (9), kostel (8), prezident Masaryk (6), cestování a doprava (6) a bývalý cukrovar (4). Jednotlivci pak tvrdili, že je napadá bažantnice, uzeniny, posilovna, přestupní uzel, zasedání vlády, Habsburkové, sraz prezidentů, hasiči, stará radnice, městský úřad, konírna, nádraží, náměstí, zahradnictví aj. Vyskytli se i autoři méně jasných odpovědí, jako židle nebo rodiště Vladimíra Menšíka. Pro úplnost třeba dodat, že z výsledků bylo předem vyřazeno pětatřicet odpovědí „gymnázium“ nebo „škola“, protože ty se přímo nabízely při pohledu na studenty, oblečené ve žlutočerných fotbalových dresech s výrazným nápisem Gymnázium Židlochovice.

    Jak lze výsledek studentské ankety hodnotit? Zjednodušeně tak, že nebýt zámku, tak se o městě neví. Pro objektivnější posouzení by se však hodilo ještě nějaké srovnání. Vzpomínám si, že když jsem kdysi pracoval jako redaktor Židlochovického zpravodaje a městský kronikář, vymyslel jsem si podobnou anketu. Tehdy jsem se ale neptal náhodných chodců, ale různých významných politiků, novinářů a umělců, o kterých jsem věděl, že už někdy Židlochovice navštívili. Otázka zněla prakticky stejně, jako teď: „Když se řekne Židlochovice, co se vám bezprostředně vybaví?“ V odpovědích se sice občas objevil prezident Masaryk (tak se vyjádřili třeba malíř Ctibor Veleba, spisovatel Ludvík Kundera nebo tehdejší redaktor Rovnosti Dobromil Dvořák, můj vzor v psaní fejetonů), ale většinou se dotazovaným vybavilo jen jedno konkrétní místo, které někdy osobně navštívili. Takže u politiků to byl zámek, kde měli nějaké jednání, u umělců kostel nebo zámecká kaple, kde vystoupili, případně hala knihovny, kde měli výstavu. I z této ankety byl závěr ten, že všeobecná povědomost o městě není nijak závratná.

    Porovnám-li výsledky obou průzkumů, musím konstatovat, že za těch uplynulých dvacet let se povědomí o Židlochovicích nijak výrazně nezměnilo. Asi se není čemu divit. Vždyť středem nějaké větší pozornosti se Židlochovice staly jen párkrát. Takovým výjimečným okamžikem byl třeba 15. červenec 1992, kdy se ve městě setkali rakouský prezident Thomas Klestil s Václavem Havlem, nebo 2. prosinec 2014, kdy přijel prezident Miloš Zeman. Faktem ale je, že mnohá města, co do velikosti srovnatelná, jsou na tom podobně, možná ještě o něco hůř.

JIŘÍ SMUTNÝ

Fotografie z návštěvy prezidentů Václava Havla a Miloše Zemana v Židlochovicích. – Dole: Zámecký park.

Foto: autor