Vlaky jedou a auta stojí? – Naopak!

05.12.2014 20:15

    Reklama je reklama, ať špatná nebo klamavá, kdekdo si jí všimne. No, prosím. Co je ale nejhorší, kdekdo jí i věří. V nedávných dobách jsme měli podél dálniční trasy možnost spatřit docela výtvarně zdařilou a působivou reklamu hovořící, že vlaky jedou a auta stojí. Kdo věřil, už po dopravní kalamitě před několika dny už možná věřit přestal. Po procitnutí z nastalého stavu při sugestivní prezentaci Českých drah, ale i ostatních elektrifikovaných dopravních tras, to ostatně ani jinak nešlo. Příčina je důvěrně známá, kdy na vině byl déšť a „mráz“ kolem nuly. Co k tomu dodat? Pouze snad to, že jsme opětovně slyšeli mluvu o objektivních, zřejmě i subjektivních příčinách, které mají být tím pravým viníkem, že to na našich elektrických vedeních dopadlo, jak to dopadlo.

    Těžko kdo z nás bude oponovat technickým obhajobám vzniklého stavu, ale nemohu jinak než se vrátit o blahá to léta nazpět, a to až do doby, kdy zima bývala opravdovou zimou, že by ji i sám pan Lada měl problém v její mrazivosti přesně vystihnout. Byla sice pára i naftové motory, ale rovněž i elektrika, včetně tramvají, a přesto to fungovalo. Vzpomeňme my starší na to, jak jsme na Silvestra 1978 křičeli v košili, ať žije Nový rok, kdy bylo 15 stupňů nad nulou, a než jsme dopili poslední zásoby, tak jsme se propadli o 30 stupňů níže! Školní dítka křičela také, ale blahem nad uhelnými prázdninami, které se myslím protáhly skoro na tři týdny. Jistěže úměrně tomu přišlo omezení v oblasti energetického hospodářství a dalších úsporách v topném režimu apod. To lze ale zdůvodnit a pochopit.

    Ale aby byla ke konci letošního podzimu, kdy do kalendářní zimy zbývají ještě téměř tři neděle, a na teploměru máme sotva nulu do které slabší déšť přivodí takovou kalamitu, že se nehneme z místa, tak to je už jo safra silná káva!

    Takže si opětovně pobrukujeme omletou písničku, jak nás konec podzimu zaskočil, kdo to prý mohl tušit a v ohraném znění refrénu to vše důvěrně známé můžeme jako na flašinetu opakovat pořád dokola.

    Český hydrometeorologický ústav vznikl před šedesáti lety, a ať každý posoudí, jak velkého kroku v přesnosti předpovědí se za tu dobu dosáhlo? Počátek meteo vysílání, pokud si dobře pamatuji, se nalézal v grafice svatého Petra. Velký pomocník v podobě družicového meteorologického systému přišel ke slovu počátkem šedesátých let, a o současné meteotechnice lze hovořit pouze v superlativech. Avšak o přesnosti předpovědí již rozhodně nikoli.

    Jako důkaz tohoto tvrzení si vezmu ku pomoci první velké povodně na Moravě v roce 1997. Kdo z meteorologů nebo hydrologů je předpověděl? Nikdo! Pak přišly v roce 2002 velké povodně do Čech. A mohu položit stejnou otázku, ke které nelze dát jinou odpověď než v případě Moravy 1997. V roce 2003 uhodilo velké sucho, kdy mohu doložit z vlastní zkušenosti, jak bylo možné konec Orlické přehrady kousek po Týnem nad Vltavou, přeskákat po kamenech, jako kdysi koryto Vltavy před zatopením kvůli stavbě přehrady. Jaké bylo avízo ohledně tohoto suchopáru? Co vím, tak žádné. Pak se situace s povodněmi opakovala opět. A zase nic. Pak se předpovědi počasí raději nadsadily k horšímu, pro případ co kdyby opravdu začaly padat trakaře. Fotbalisté v případě neúspěchu tvrdí, že je to těžké, protože je míč kulatý. Meteorologové se zase vyjadřují, že předpovědi jsou obtížné, protože Země není dokonale kulatá, respektive hladká a má spoustu nerovností, které narušují plynulé proudění vzduchu. Asi na tom něco bude. Ale když nelze počasí předpovědět přesně, tak je pak vůči veřejnosti nefér povětrnostní situaci podávat jako přesnou jistotu. Meteorologické zprávy měly být tedy hlášeny v podmiňovacím způsobu, tedy, možná bude pršet, možná spadne sem tam nějaká vločka sněhu nebo nespadne, prostě řečeno v souhrnu, že nebude-li pršet nezmoknem. Protože takovéto zprávy i v podstatě dostáváme a takto bychom pouze legalizovali jejich skutečný obsah.

    Nechci sahat meteorologům do svědomí, ale jednají tak jaksi jako politici. Ti totiž mnohokrát něco vypustí, o čem nejsou sami přesvědčeni, ale spoléhají na všeobecnou lidskou vlastnost, kterou je krátkodobá paměť.

    A jak je známo mizerná paměť politických posluchačů, umožňuje politikům nebát se lhát. Převedeno na meteorology, ti když předpoví špatnou prognózu, a že jí není málo (!), tak je posluchačské davy neodmítnou a dál pátrají v jejich zprávách, jakéže hlásili dnes v rádiu počasí?

    Ale v rámci objektivity uvedu zcela opačný případ.

    Prováděl jsem nástavbu rodinného domu. To znamená, že původní střecha i s krovy, musela uvolnit prostor střeše nové. K takovému zásahu bylo bezpodmínečně nutné dobré počasí, konkrétně bez deště. Na rádiové informační meteo jsem se nespoléhal, protože rádiový servis, který posloucháme v Brně, je vhodnější spíše pro Prahu, respektive oblasti v tomto směru položené, než pro jihomoravskou metropoli. To z toho důvodu, že Praha je více ovlivňována atlantickým prouděním než Brno, které má dva handicapy. Vysočinu a otevřený jižní koridor ve směru Alp. Mnozí z nás mají osobní zkušenost, že pokud vyjedeme odpoledne z Prahy a začne déšť, že s ním dojedeme až na Vysočinu, kde se většinou zarazí a v Brně se objeví v noci nebo druhý den ráno. Nelze v tomto případě mluvit o pravidle, ale jako o občasné meteorologické zvyklosti. A otevřený jih umožňuje alpskému fénu přístup do Brna, respektive na jižní Moravu, kdy mu stojí v cestě nicotná výšková překážka, kterou jsou jihomoravské Himálaje, Pálava.

    Ale zpět k nástavbě domu. Dle výše uvedeného jsem nešel ke kováříčkovi nýbrž ke kováři, konkrétně k meteorologům na tuřanské letiště.

    Tam jsem obdržel závazný údaj, že v kýžený den nespadne ani kapka deště. Objednal jsem jeřáb a pracovní četu lidí. Avšak s ranním rozbřeskem bylo zle! Velmi silně podmračené nebe svědčilo o pravém opaku, který potvrzovala souvislá černošedivá mračná clona položená nízko na obloze. Co teď? Technika včetně lidí byla zde, a tak jsem zavřel oči a zavelel, že se jde na to. Pracovalo se až do večerních hodin a během celé akce nespadla, při stále přítomnosti strašících mračen, jediná dešťová kapka!

    V čem je zakopaný pes? Obrovská technika dneška a předpovědi mnohdy pod psa. Není pochyb o tom, že digitální technika je výborná, ale ta nezmůže všechno. K dokonalosti je stále zapotřebí lidský činitel, a to takový, který má schopnost intuice a cit pro věc. Představme si, že do špičkové závodní techniky typu formule 1 posadíme čerstvého absolventa autoškoly. Tak máme jistotu, že formuli rozplácne o svodidla v první zatáčce. A rovněž tak lze hovořit o meteorologovi, kdy takový, který nemá zkušenosti, představivost a cit pro svou práci, tak i kdyby měl k ruce atomovou techniku, tak jej předčí zkušený praktik s pouhou rosničkou v zavařovací sklenici.

JIŘÍ V. ŘEZÁČ