Pravidlo čtyř
12.12.2015 09:25
Moravské náměstí před Místodržitelským palácem úspěšně odolává větru jak plachta z biblického Petrova snu, upevněná na čtyřech sloupech. Těmi brněnskými sloupy jsou Spravedlnost, Mírnost, Prozíravost a Odvaha, čtyři platónské kardinální ctnosti. Podle konceptu architekta Petra Hrůši jsou reprezentované sochou Spravedlnosti, kašnou, modelem historického Brna a jezdeckou sochou markraběte Jošta Lucemburského. A jen několik set metrů od Moravského náměstí, na severním svahu Špilberku, je v provozu Otevřená zahrada Nadace Partnerství, v jejímž areálu je výuková zahrada čtyř živlů – země, vody, vzduchu a slunce. Na dvanácti stanovištích se tu návštěvníci, hlavně děti, názornou cestou dozvědí, jak se tvoří a vzniká půda, jak funguje říční krajina a jak vznikají povodně, jak vzniká a jak se využívá vítr, čím se liší sluneční záření od záření z umělého zdroje a třeba taky proč třídit odpad.
Čtyři ctnosti a čtyři živly tak demonstrativně a přesvědčivě vstoupily do života Brna. Jenom s tou názorností to není tak docela jasné. Zatímco čtyři živly v Otevřené zahradě jsou srozumitelné každému na první pohled, se ztvárněním čtyř ctností na Moravském náměstí už je to horší. Zcela zřejmá je Odvaha, i když z trochu jiného pohledu: jde o kuráž Jaroslava Róny, tvůrce bronzové skulptury, který se nebál zrušit prakticky nedílnou součást každého pomníku – jeho podstavec – a postavil osmimetrovou sochu na čtyřmetrových „žirafích“ nohách přímo na dlažbu náměstí. O něco míň je patrná podstata Spravedlnosti. Představuje ji socha muže zvedajícího kvádr nepatrně nadnášený vodní fontánkou. Ale Marius Kotrba volil dobře. Jeho realistické a přitom moderně stylizované soše vévodí právě ona do očí bijící krychle, dávný symbol hmotného vesmíru, pravdy a morální stability a v brněnském případě i symbol spravedlivé a správné obce. Vždyť strany čtverce, případně stěny kvádru, z nichž žádná není privilegovaná, symbolizují spravedlnost opravdu dokonale. Navíc představu spravedlnosti navozuje i umístění sochy před budovou Nejvyššího správního soudu. (Mimochodem: krychle je i významným symbolem pro muslimy; jejich posvátná krychlová Ka´ba představuje jednotu jejich vyznání a jedinečnost boží.)
Zato poslední dvě ctnosti už vyžadují větší zamyšlení či vysvětlující výklad. Pro místo před Místodržitelským palácem architekt navrhl kašnu s nízkou obrubou, po jejímž obvodu tryská směrem dovnitř voda a mírně rozvlňuje vodní hladinu – což je výmluvná alegorie Mírnosti. A kousek od ní tkví v prostoru bronzový model Brna z roku 1645, kdy město odolalo mnohonásobné přesile obléhajících Švédů. Model symbolizuje prozíravost města, které se chce i nadále úspěšně bránit přesile útočící v současném světě ze všech stran… Jak aktuální!
Čtyřka je základní ženské číslo, číslo kosmického pořádku, celosti a harmonie. Symbol čtyř živlů, ctností, světových stran, hlavních větrů, ročních období, dob lidského věku, lidských končetin a tedy i lidstva jako takového, vlastností, typů temperamentů, jungovských funkcí vědomí, základních typů lidského hlasu, posledních věcí v eschatologii, početních operací, karetních barev, v bibli čtyř písmen Božího jména (JHVH) a jména Adam, čtyř řek v ráji, čtyř ramen Kristova kříže, čtyř evangelistů, čtyř jezdců z Apokalypsy… až po šťastný čtyřlístek, čtyři významné pravdy v buddhismu, mešity se čtyřmi minarety, čtyřnohé přátele člověka a třeba i čtyři podmínky pro výrobu parmské šunky – to vše, či mnohé z toho provází lidstvo odnepaměti.
Například rakouský malíř a architekt Friedrich Hundertwasser pociťuje pravoúhlost jako vězení obehnané plotem. Naštěstí lidstvo se nedá spoutat čtyřmi stranami čtverce či obdélníka a (přeneseně) si odlehčí tím, že mezi čtverec (Špilberku) a obdélník (náměstí před Místodržitelským palácem) vloží nepravidelnou spojnici – v našem případě Otevřenou zahradu a dopravní tepny Údolní a Joštovu. A Brňan procházející celou touto trasou může se oddat filozofování nad krásou i ošklivostí současného životaběhu.
Ale pozor! Jak tvrdí francouzský filozof Alain Badieu, aby filozofie byla co k čemu, je třeba oprášit existenci čtyř (opět!) podmínek, které jí vdechují život. A těmi jsou věda, umění, politika (demokracie) a láska. Ovšem ty prý byly v dnešní době nahrazeny technikou, kulturou, správou věcí a sexem. A tak nezbývá, než vše nechat na čtvrtém rozměru našeho trojrozměrného světa, jímž je čas. Ten tu středověkou kvadraturu kruhu, totiž proměnu čtverce, symbolizujícího svět, v dokonalejší kruh, ztělesňující božství, jednou určitě dovrší. A zatím si s biblickou Knihou přísloví připusťme, že i nadále zůstávají v platnosti čtyři věci, jež nelze pochopit: cestu orla po nebi, cestu hada po skále, cestu lodi v srdci moře a cestu muže při dívce.
MICHAL ŽÁK
