Pojď se mnou do světa

    Vzpomínám – kolik je to let? Jednou o vánočním večírku v Divadle Husa na provázku, který s přáteli po několik let organizoval Břetislav Rychlík, a kde se hrály a zpívaly písně, k nimž hudbu, a k některým i text, složil Jiří Bulis, tak na tom večeru s interprety – kdo jimi byli a kam je herecký život zavál už nevím – přišla půvabná mladá dáma. A zpívala nádherný šanson s textem Zdeňka Šlaise a Jiřího muzikou:

    Pondělí, úterý, středa, po čtvrtku zas pátek
    pak sobota a žádný svátek
    Den za dnem čekám, listí zvolna padá,
    proč  tě nevidím je pro mne záhada
    Až napadne listí po kolena,
    pak bude duše má spokojená,
    v listí pohřbím potom svůj smutek,
    že bez tebe další den utek

    Těmito slovy začíná kolega Ladislav Vencálek jednu z mnoha úvah v internetových Divadelních novinách, konkrétně na svém GeoBloku No. 14. Součástí jeho povídání jsou i půvabné písničky hudebního skladatele a klavíristy Jiřího Bulise (1946–1993). Zaposlouchejte se do nich, určitě vám pomohou zlepšit náladu v tomto pochmurném čase…

    https://www.divadelni-noviny.cz/geoblog-ladislava-vencalka-no-14