O stoce a větrných mlýnech

24.04.2021 10:10

    Milí věrní čtenáři BrnoŽurnálu, také vám udělá nesmírnou radost, když naleznete novou pravdu v některém z tradičních „mudrosloví“? Já se už pár dnů přímo tetelím rozsahem ilegálních aktivit tuzemských kadeřnic. Jako národ ostatně máme v odboji tisíciletou tradici. Pokaždé se to totiž tak nějak spytlíkuje, že je zase proti komu „bojovat“. Čistě historicky: hunové, kumáni, katolíci, Prušáci, Rakušáci, náckové, Rusáci, komanči a teď blábišovci. Po drahné době opět dlouhovlasý (jako v maturitních časech) chodím po ulicích a pozorované spoluobčany dělím na dvě kategorie. Totiž samostřižné a kadeřené. Elekrické nůžkostrojky určitě patří v é-šopech mezi nejfrekventovanější položky. Musím se ale opakovaně smát, když si představím Moniku, jak na šestku svému starému pigluje vrásčitou leb. Že ryba smrdí od hlavy, to dostatečně jasně napověděla Faltýnkova raná oslava zdravotnických kšeftů ve vinárně na Vyšehradě. Korunu věci však už zkraje nasadila fešná ministryně utrácení svým prohlášením, že se o svůj účes zásadně stará sama. Nám čekajícím na otevření provozovan by asi více prospělo, pokud by se přidala k domácím stříhačkám neřešícím odvody DPH a pobírajícím státní kovidovou podporu. Utěšuji se představou, že stokou pod Zelňákem proudí splašky správným směrem. Na větrné mlýny po Miguelu de Cervantes y Savedrovi  totiž už dvakrát nevěřím.

LIBOR KALINA