Nechoď Vašku s pány na led

25.08.2013 18:50

    Nechoď, Vašku, s pány na led,
    mnohý příklad známe,
    že pán sklouzne a sedlák si
    za něj nohu zláme.
                K. H. Borovský

 

    Duch myšlenky K. H. Borovského starých časů (z nichž jsou mnohé psané v době jeho vyhnanství v Brixenu), prodlužuje v době nové

                Jiří Řezáč z Větrníku

 

A když už jsi jednou vkročil, A pak ta hra pány nutí,
– v domnění, že budeš pánem, – – dvířka zlaté klece sklapnout, –
v samotné jsi peklo vskočil, poté není jiné zbytí,
– kde se hloupým jen vaz láme. – – než pro pány síly napnout. –
   
Zprvu tě tam přivítají Přesně takto jsme my na tom,
slovem vlídným, číší vína, – v procitnutí se z vidiny, –
židli k usednutí dají, peníz sílu má jak atom
– a pak teprv přijde psina. – – a zanechává ruiny. –
   
Napřed kousek, pak kus větší, Asi možná že tak nějak,
i ti dají funkci malou,  – dopadne to takto u nás, –
ať tě to zprv trochu těší, nebude to asi jinak,
– už hraješ hru rozehranou. – – než že jíst jen budem guláš. –
   
Kterou páni dobře znají, Ten nahradí českou krmi,
jak polapit don Kichota, jež sluje názvem svíčková,
jehož páni pojímají, no kdo umí, tak ten umí
– za pouhého idiota. – a tím je věc hotová. –
   
Když se chytá totiž ptáček, No a v střední budoucnosti
– zapěje se píseň sladká,- – a ta doba se již blíží, –
pak proud výmluv a vytáček přijdou k nám zas jiní hosti
– píseň lásky bývá krátká. – – a my jíst jen budem rýži!