Marnost a marnivost

13.02.2015 13:05

    Na jedné straně marnivost, nadřazenost a pýcha, zatímco na té druhé nacházíme poraženectví, deziluzi a zmar. Dvě skupiny protikladných slov mohou charakterizovat současnou společnost, zejména ve smyslu její stále zjevnější polarizace, spjaté s majetky a jejich vlastnictvím. Zkusíme-li se podívat na dva krajní z uvedených termínů, paradoxně zjišťujeme, že mají mnoho společného. Zmar, tedy pocit frustrace přitom zažívá člověk, je-li konfrontován se skutečností, s níž se nedokáže vyrovnat. Naopak člověk marnivý vyznačuje se až přespříliš vysokou mírou sebejistoty.

    V obou zmíněných slovech najdeme už praslovanský slovní základ *mar, objevující se také ve slovech mřít, mor, morný neboli marný (v původním smyslu být na umření).

    Sloveso marnit či zmarnit (ve významu zničit, umořit) se nejen významově, ale rovněž slovotvorně liší od přídavného jména marnivý. To je složeno ze dvou slovních základů, z našeho -mar a -niv -ý. Teprve po názorném oddělení dobře vnímáme obsažený zápor. Termín marnivý tedy ve skutečnosti vyjadřuje opak smrti, čili ne-marný.

    Protiklady, jak známo, se přitahují. Pokud bychom ale byli všichni chudí nebo naopak všichni stejně bohatí, pozbyla by smyslu zmíněná rozlišující kategorie. A jelikož všichni do jednoho naráz nezchudneme (snad), nezbývá, než čekat, až budeme všichni stejně bohatí (nebo chudí?). Do té doby zkusme nemarnit čas čtením marnivých slov a raději pracujme.  (drk)